Právě studujete na Českém vysokém učení technickém. Není to trochu mimo váš obor?
Trochu je, ale musí to být přeci pestré, aby se člověk nenudil.

Co vlastně studujete za obor?
Dal jsem se na studium dopravně – manipulační techniky, obor spalovací motory.

Proč právě spalovací motory? Co vás na tom fascinuje?
Technika, auta – to je moje. Jsem prostě technický typ a musím říct, že mě to opravdu moc baví. Hlavně tedy auta, žádné zatím bohužel nevlastním. Poslední dobou ale hodně projíždím německé webové stránky.

Němčinu si tam asi nezlepšujete?
Ne, ne. Uvažuju totiž o tom, že bych si nechal „přitáhnout“ auto ze zahraničí. Uvidíme, jaké budou možnosti.

Jaké je vaše vysněné auto, kdybyste nemusel hledět na finance?
Mým největším snem je Audi A3.

Ještě k tomu vašemu studiu – jak vám to jde?
Docela dobře – dvojky.

Zpívání jste ale na hřebíček nepověsil…
To rozhodně ne! Pořád mám co dělat. Práce je docela hodně. Navíc se mě chytli zahraniční producenti, takže bych řekl, že je to zatím na dobré cestě. Doufám, že to tak bude pokračovat. Dokonce teď dělám svůj vlastní projekt.

Můžete nám ho trochu přiblížit? Třeba nejdříve ten váš vlastní.
Jsem taková roková duše a dal jsem se i do skládání vlastních písniček. Sice nejsem velký hráč na kytaru, ale právě kytara mi při tom hodně pomáhá. Jednu moji písničku mi navíc hrál Leoš Mareš na Evropě 2, když jsme byli po skončení SuperStar v jeho vysílání.

A zahraniční projekty?
Jde o produkci z Paříže. Párkrát jsem cestoval na studia v Miláně. Několik písniček jsem už tam natočil. Zatím to celé ale stojí na smlouvě. Jsou tam některé podrobnosti, které se mi moc nelíbí. Jinak je to ale čistě popová věc.

Takže kdy se mají fanynky těšit na cédéčko?
To vůbec nedokážu odhadnout. Uvidíme…

Čím byste vlastně chtěl být – zpěvákem, nebo technikem?
Techniku studuji proto, abych poté věděl, co se mi nechce dělat. Co mě nebaví. Občas jsou tam opravdu „pěkný“ věci, který bych dělat nechtěl. Máme ale rodinnou firmu, prodáváme svářecí techniku, takže se tomu ale nevyhnu. Studuji ji čistě ze zvědavosti. Do budoucna – že si doma lehnu pod auto, opravim si ho a budu vědět, kde co je.

A pod tím autem si budete zpívat…
Ne, to ne. Takhle by mě to asi nebavilo.

Kde vás tedy zpívání baví?
Baví mě festivaly, koncerty a tak. V budoucnu bych chtěl dělat hlavně koncerty, ale ještě musím na sobě pořádně dřít. Zpívám teprve tři čtyři roky a na tom hlase je to znát. Pořád to ještě není ten hlas takový, jak bych si přál a potřeboval.

Co vás dovedlo k tomu, že jste začal zpívat?
Kytara. Začalo mě nudit samotné hraní na kytaru.

Kdy vám naposledy nebylo do zpěvu?
Jsem hodně upřímný člověk a takhle bych to neměl říkat, ale bylo to tehdy, když jsem se slyšel, že zpívám falešně. Na druhou stranu je to pro mě opravdu šílená motivace. Jsem totiž velký pracant a tohle byla zkušenost a díky za ni. Je to o důvod víc, proč na tom makat.

Zpíváte hodně anglicky?
Docela dost. Piluju ji ještě kurzy angličtiny. Teď chodím na dvě hodiny týdně. Ale jsem tomu rád a jak už jsem jednou říkal, tvrdě na tom makám.

Připravujete v nejbližší době nějaký koncert?
Zatím bohužel ne.