Jenže nemůže to zastavit rozvoj města a vznik pracovních příležitostí? Možná i to ve světle energetické krize a očekávaného sociálního propadu bude zvažovat vedení radnice vzešlé z podzimních voleb.

Územní plán není totiž dokumentem „na věčnost“ a zastupitelé v něm mohou schvalovat změny. Práce na novém územním plánu trvaly jedenáct let. „Jsme rádi, že se nový územní plán podařilo schválit. Samozřejmě jde o výsledek kompromisu a tak mnozí budou mít vůči jeho finální podobě výtky. Nic však nemusí být definitivní a příští zastupitelstvo provede nejpozději za čtyři roky revizi ploch rezerv. Rovněž je však možné přikročit k dřívějším změnám,“ řekl starosta Ondřej Lochman.

Ostatně ve webové anketě Boleslavského deníku odpovídala v průběhu týdne většina respondentů, že by velké průmyslové areály mohly být povolovány a je třeba je posuzovat individuálně. Tento názor zastávají dvě třetiny těch, kteří v anketě dosud odpověděli.

Jak má řešit radnice zájem stavět velké logistické a průmyslové areály? Podívejte se, jak hlasovali čtenáři Deníku:

Ilustrační foto.
Volební anketa: Má Mnichovo Hradiště pustit zpět velké investory?

Možné stavby rozsáhlých průmyslových a logistických záměrů byly velkým tématem v Mnichově Hradišti už v posledních letech. Podle některých odpůrců by narušily představu o pozvolném udržitelném rozvoji města jako celku. „Tyto stavby by znamenaly obrovskou dopravní zátěž. Vzniku nových pracovních míst územní plán nebrání, vytváří však podmínky pro menší záměry a pro příchod firem s vyšší přidanou hodnotou na úkor velkých logistických komplexů,“ vysvětlil mluvčí radnice Martin Weiss.

Co u vás rozhodne komunální volby? Zapojte se do velké ankety Deníku ZDE.

Rozvoj měst a územní plány bývají častým tématem, které voliče zajímá. I v dotazníku Co u vás rozhodne volby, který na webech Deníku běží od jara, patřil územní plán a rozvoj k frekventovaným odpovědím respondentů.

Ilustrační foto
Kdo chce vést vaši obec na Boleslavsku? Přinášíme kandidátky pro komunální volby

Když zůstaneme u mnichovohradišťského územního plánu, určitě se v dalším volebním období bude hovořit, a lidé se budou přít i o záměrech, které umožňuje. Plán totiž řeší i místa, kde by se město mohlo rozrůstat. Největší rozvojovou plochou pro bydlení zůstává Jihozápadní město. Tedy v současné době pole mezi obchvatem (silnice II/268) a stávající zástavbou. Plán nezapomíná ani na místní části, kde jsou rovněž vyčleněny menší plochy nově určené k bydlení. Jakákoli výstavba, obzvlášť ta v bezprostředním sousedství, bývá zhusta příčinou sváru a politických půtek.

Do komunálních voleb se v Mnichově Hradišti přihlásila dvě uskupení – ODS a Žijeme pro Hradiště). Občanští demokraté jako lídra posílají do klání pracovníka ve školství Františka Ouředníka.

Současný starosta a poslanec Ondřej Lochman (STAN) je na kandidátce Žijeme pro Hradiště dvojkou. Jedničkou této kandidátky je pak manažer a nestraník Jiří Plíhal.

Velký „boj“ se pak odehraje mezi školskými profesemi. Na obou kandidátkách je takových kandidátů devět.

V hradišti je celkem 46 kandidátů, z toho zhruba třetina je žen. nejvíce kandidátů (11) je ve věku 50 až 54 let. Naopak ani jeden kandidát není ve věku 18 až 19 let. Nejmladším kandidátem je třiadvacetiletý student Martin Bígl (Žijeme pro Hradiště), nejstarším potom sedmasedmdesátiletý penzista Arnošt Vajzr (ODS).

Asi menší komplikace pak politikům přinese řešení nedostatečné občanské infrastruktury v místní části Hněvousice. Proluka mezi zámkem a zástavbou rodinných domů postavených v posledních deseti letech má nově charakter občanské vybavenosti.

„Mohou tu tak vzniknou stavby určené pro vzdělání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, služby nebo ochranu obyvatelstva,“ doplnil mluvčí.

Ve výsledku budou komunální volby v Mnichově Hradišti jednoduché. Kandidují zde pouze dvě uskupení (ODS a Žijeme pro Hradiště), je tak jasné, že vítěz bere vše.

Sloupek šéfredaktora Martina Rumlera: Jak jsme vybírali volební téma a co nakonec může rozhodnout 

Šéfredaktor středočeských Deníků Martin Rumler.Šéfredaktor středočeských Deníků Martin Rumler.Zdroj: DENÍK/archivKdyž jsme v redakci Deníku hledali cestu, jak zjistit témata, která v Praze a středočeských městech a obcích budou hrát nějakou roli ve volbách, zkusili jsme webovou anketu. A do začátku tohoto týdne jsme sesbírali čtyři tisíce odpovědí vás – našich čtenářů a hlavně voličů, kteří se 23. a 24. září vydají rozhodnout o podobě radnic na další čtyři roky.

Už při zběžném pohledu na průběžné výsledky bylo jasné, co dnes trápí obyvatele měst a obcí. Bez ohledu na pořadí to jsou doprava, dostupnost bydlení, (ne)dostupnost zdravotní péče, nebo počet míst ve školách a školkách.

Snažili jsme se v nich i se znalostí místních poměrů našich redaktorů vybrat pro to které místo to jedno zásadní. Jenomže váha všech se postupně měnila. Zatímco zpočátku se občas objevilo volební téma odrážející postoj k válečným uprchlíkům, ve finále se více a více objevovalo téma energetické krize a strachu ze sociální krize.

Ačkoli tedy nakonec najdete v našem výběru ve vašem okrese či městě třeba územní plán jako v Mnichově Hradišti, politické třenice, jejímž příkladem je dění kolem neratovické polikliniky, nebo hádky o nemocnici v Čáslavi a budoucnost centra Dobříše, vykukuje zpoza rohu cena energií, chudnutí a také to, jak se vedení radnic postaví k pomoci obyvatelům, na které zdražení zásadně dolehne.

Jsem přesvědčen, že ačkoli by všechny obce a města rády stavěly tu silnici, tu parkovací dům a jinde sportovní halu, projdou městské kasy velikou zkouškou, která ukáže, jak dobrými hospodáři byla minulá vedení a jak chytrými investory i sociálními pracovníky jsou povolební vedení radnic.

Zářijové volby možná ve vašem městě nerozhodne jedno konkrétní téma, ale zářijové volby určitě rozhodnou o tom, kdo bude z pozice starosty, radního či řadového zastupitele muset přijímat i nepopulární opatření, vysvětlovat, proč na to, či ono nejsou peníze a hlavně vymyslet jasnou a jednoduchou, přitom však účinnou, cestu, jak svým sousedům v rámci možností komunální politiky pomoci překlenout krizi a nedopustit ztráty bydlení, důvěry ve volené politiky a vůbec ve společnost.