Společný projekt americké, evropské a kanadské vesmírné agentury několikrát od základu předělaly, konstrukce se dočkal v roce 2016. Pak prošel sérií podrobných testů. Další roky se dolaďovaly odhalené chyby. Na Vánoce 2021 vzletěl obří dalekohled do vesmíru na raketě Ariane 5 z Francouzské Guyany. Od ledna pozoruje vesmír z výšky 1,5 milionu kilometru nad Zemí.

„Webb přinese nové a nečekané objevy a pomůže lidstvu pochopit původ vesmíru a naše místo v něm," uvedla NASA. Jednou z dvaceti zemí, která na projektu spolupracuje, je i Česko. Zeptali jsme se jeho odborníků na astronomii a kosmonautiku, jak velký přelom ve výzkumu vesmíru přístroj znamená.

„Očekávám, že nás čeká opravdu velké množství objevů. Ať už díky špičkovým přístrojům teleskopu, tak i díky jeho rychlosti. Oproti dřívějšku potřebuje na pozorování jen zlomek času,“ uvedl Jan Lukačevič, mladý vědec, jenž dělal výzkum pro americkou i evropskou vesmírnou agenturu a působí v poradním sboru šéfa NATO Jense Stoltenberga. Upozornil, že Webb má nejen schopnost poznávat vesmír vzdálený, a tedy velmi starý, ale také prozkoumávat atmosféry planet obíhajících jiné hvězdy a pátrat po podmínkách vhodných pro život. „A to může být opravdu přelomové. Máme se na co těšit!“

Srovnání snímků z Hubbleova teleskopu a Webbova teleskopu:

| Video: Youtube

Široké zaměření

Vladimír Karas, do letoška ředitel Astronomického ústavu Akademie věd, zmínil mimořádné technické schopnosti dalekohledu: vysokou citlivost k dosud neprozkoumaným zdrojům infračerveného světla, velkou rozlišovací schopnost, kterou umožňuje soustava pozlacených zrcadel, nejmodernější elektroniku pro rychlý záznam a přenos získaných dat, jeho umístění ve vesmíru a odstínění od rušivých vlivů zemské atmosféry.

První snímky z Webbova vesmírného teleskopu představené NASA 12. července 2022:

Fotogalerie: První snímky z Webbova vesmírného teleskopu představené NASA 12. července 2022.

„To vše umožní sledovat procesy, které probíhaly v raném stadiu vývoje vesmíru, při vzniku hvězd a cizích planet nebo při vzájemných srážkách galaxií. Nic z toho jsme nebyli schopni s dosavadními dalekohledy tak jasně a jednoznačně pozorovat. Nepochybně se tedy dozvíme mnoho nového a nečekaného,“ upozornil.

Popularizátor kosmonautiky a šéfredaktor webu Kosmonautix Dušan Majer na novém vesmírném teleskopu ocenil jeho široké zaměření, a to i na planety obíhajících kolem jiných hvězd než Slunce nebo na vzdálené galaxie, které se utvořily po Velkém třesku. „Neexistuje žádná jiná observatoř, která by se jeho možnostem jen blížila. Jeho objevy mohou být skutečně přelomové,“ sdělil.

Upozornil třeba na obří zrcadlo o průměru 6,5 metru, které zachytí mnohem více záření než jiné kosmické teleskopy nebo na schopnost pozorovat vesmír v infračervené části spektra, díky čemuž Webb vidí i to, co pozemské observatoře nikdy nespatří. Infračervené záření totiž pohlcuje naše atmosféra. „Očekávám od něj mimořádný posun poznání a znalostí. Laická veřejnost zase ocení překrásné fotografie, které svým rozlišením a ostrostí berou dech.“

Astrofyzik Jiří Svoboda z Astronomického ústavu uvedl, že již z prvních snímků, ostrých a plných detailů, je patrné, že teleskop nám poskytne velmi cenná data. „Některé odhady naznačují, že pozorujeme galaxie, které se zformovaly v době, kdy by podle současných předpokladů ještě vůbec neměly existovat. Už to vypadá na průlomový objev, který nám pomůže zpřesnit naše představy o raném vesmíru,“ řekl.

Těší se také na podrobné pozorování tzv. hvězdných porodnic, tedy míst, kde se ve vesmíru rodí nové hvězdy. „Může nám to napovědět, proč se většina hvězd narozdíl od našeho Slunce vytváří v párech a dokonce i vícenásobných systémech,“ předestřel.

Webbův vesmírný teleskop je dvakrát lehčí, ale šestkrát větší než jeho předchůdce – Hubbleův dalekohled. Na výšku měří osm metrů, sluneční clony mají rozměry zhruba 21x14 metrů, plocha zrcadla činí cca 25 metrů čtverečních. Přístroj váží cca 6200 kilogramů. Ve vědeckém provozu by měl vydržet minimálně pět let, celková životnost má být přes deset let. Pohání se solárním panelem. V jakoukoliv chvíli může vidět téměř 40 procent oblohy. Dokáže denně odeslat 57 GB vědeckých dat.

Zdroj: https://webbtelescope.org/