Jeden ze záběrů již dorazil na Zemi a odborníkům odkrývá podrobnosti povrchových útvarů v oblasti zvané Annwn Regio, která se nachází severně od rovníku měsíce.

„Díky zvýšenému kontrastu mezi světlem a stínem, který je vidět podél hranice noční strany, jsou snadno viditelné členité terénní prvky. Lze vidět i vysoké bloky vrhajících stín, zatímco světlé a tmavé hřebeny a žlaby se klikatí po povrchu," uvedla NASA.

Snímek pořízený sondou Juno ve čtvrtek 29. září 2022.Snímek pořízený sondou Juno ve čtvrtek 29. září 2022.Zdroj: NASA/JPL-Caltech/SWRI/MSSS

Sonda také nashromáždila data o nitru měsíce, kde odborníci předpokládají, že existuje slaný oceán. „Zatím je velmi brzy na to dělat závěry, ale podle všech indicií byl průlet sondy Juno kolem Europy velmi úspěšný,“ sdělil hlavní výzkumník Scott Bolton z Jihozápadního výzkumného institutu v San Antoniu. Stanice ABC News informovala, že odborníci původně takto blízký průlet kolem ledového měsíce neplánovali.

Asteroid krátce předtím, než do něj záměrně narazila vesmírná raketa NASA.
Detailní pohled na Armageddon. NASA ukázala nové fotky srážky lodi s asteroidem

Manévr kolem Europy zkrátil oběžnou dráhu sondy kolem Jupiteru ze 43 na 38 dní. Juno kolem měsíce prosvištěla rychlostí 85 167 kilometrů v hodině.

Čtvrteční průlet byl nejbližší od roku 2000, kdy kolem měsíce proletěla sonda Galileo. „Vědecký tým bude porovnávat kompletní sadu snímků se snímky z předchozích misí a zjišťovat, zda se vlastnosti povrchu Europy za posledních dvacet let změnily,“ řekla výzkumnice Candy Hansenová.

Europa je jedním z osmdesáti měsíců Jupitera a je nejmenší z jeho čtyř přirozených družic, které objevil italský astronom Galileo Galilei v roce 1610. Velikostí se téměř vyrovná našemu Měsíci.

První zrnité snímky ze vzdálenosti 321 000 km pořídila sonda Pioneer 10 v roce 1973. Náznaky hladkého povrchu protkaného trhlinami připomínajícími mořský led poté odhalily sondy Voyager 1 a 2 v roce 1979. Tyto snímky vědcům poskytly první důkaz toho, že za Zemí mohou existovat další takzvané vodní světy, které by časem mohly být vhodné pro život.

Vizualizace sondy Juno nad měsícem Europa, v pozadí lze vidět planetu Jupiter.Vizualizace sondy Juno nad měsícem Europa, v pozadí lze vidět planetu Jupiter.Zdroj: NASA/JPL-Caltech

Povrch oceánského měsíce tvoří ledový krunýř o tloušťce 16 až 24 kilometrů, zatímco hloubku oceánu, který se pod ním pravděpodobně nachází, vědci odhadují na 64 až 161 kilometrů.

Ledovou krustu bude zkoumat přístroj zvaný Microwave Radiometr (mikrovlnný radiometr), který zjistí více informací o její teplotě a složení. Je to poprvé, co budou vědci o Europě shromažďovat informace tohoto druhu.

Planeta Mars.
Teleskop Jamese Webba se konečně zaměřil na Mars. Zachytil jeho oslnivé světlo

Přesvědčení, že je pod ledovou kůrou slaný oceán, odborníci zakládají na tom, že je měsíční povrch převážně hladký a nachází se na něm jen velmi malé množství kráterů. Navíc se všude po něm táhnou dlouhé načervenalé praskliny podobné těm na Zemi.

„Víme, že je Europa dynamické geologické těleso,“ řekl člen týmu Juno Michel Blanc webu Space.com. Dodal, že budou pozorovat, zda se praskliny od posledních záběrů posunuly.

Planetolog Jonti Horner z Univerzity jižního Queenslandu v Austrálii vysvětlil, že hladký ledový povrch se pravděpodobně vznáší nad oceánem ohřívaným sopečnou činností. Když kůra praskne, na povrch se dere pára s vodou. Voda na povrchu zamrzá a tím vzniká výrazná červená prasklina. „Nevíme, co způsobuje tuto barvu, ale napovídá to tomu, že voda není čistá. Mohou v ní být rozpuštěné minerály,“ odhadoval.

Astronomové také doufají, že se jim podaří spatřit vodní páru stoupající z trhlin v ledovém plášti. „Máme k tomu vhodné vybavení, ale zachycení úniku bude vyžadovat hodně štěstí,“ sdělil Bolton. „Musíme být ve správný čas na správném místě,“ pronesl.

Zdroj: Youtube

Europa si zaslouží vlastní misi NASA

První snímek poslaný k Zemi je podle Boltona jen nahlédnutím do nových pozoruhodných vědeckých poznatků, které nasbíraná data přinesou. „Europa je natolik zajímavý měsíc, že se na něj v budoucnu zaměří vlastní mise NASA,“ uvedl Bolton pro stanici CNN.

Mise s názvem Europa Clipper odstartuje v roce 2024. Zatímco sonda Juno se z velké části věnovala hlavně studiu Jupitera, Clipper bude mít jako hlavní náplň právě studium Europy.

„Jsme rádi, že můžeme poskytnout údaje, které mohou pomoci týmu Europa Clipper při plánování mise a také poskytnout nové vědecké poznatky o tomto ledovém světě,“ uvedl Bolton.

Podle výzkumníků by měla k měsíci přiletět o šest let později v roce 2030, načež provede speciální sérii padesáti průletů kolem něj. Výsledky těchto letů vědcům pomůžou určit, zda se pod ledem opravdu skrývá ledový oceán a zda má tento měsíc potenciál být v budoucnu obyvatelný pro život.

Clipper začne s průlety ve výšce 2735 kilometrů nad ledovou krustou, načež se v konečném zkoumání snese do blízkosti až 26 kilometrů nad měsíční povrch.

Webbův teleskop zachytil první důkaz oxidu uhličitého na exoplanetě. Na snímku vizualizace exoplanety WASP-39b.
Přelom ve vědě. Webbův teleskop poprvé zachytil planetu mimo Sluneční soustavu

Sonda Juno se v současnosti nachází v prodloužené části své mise, která měla skončit již v roce 2021. Nyní se zaměřuje na provádění průletů kolem některých Jupiterových měsíců. V roce, kdy měla svou misi ukončit, navštívila Juno měsíc Ganymedes a v letech 2023 a 2024 se přiblíží k dalšímu, tentokrát k Io. Konec cesty ji čeká podle aktuálních informací v roce 2025.