Kliknutím zvětšíteDnes je Mars extrémně chladnou planetou s nehostinným, suchým prostředím a řídkou atmosférou. Vědci však tvrdí, že takovým nebýval vždycky. Před čtyřmi miliardami let byla Rudá planeta daleko pohostinnější, protože byla teplejší a pokrytá vodou. V jejím podzemí mohly žít mikroorganismy, které pohlcovaly vodík a produkovaly metan.
Vědci ve studii zveřejněné v časopise Nature Astronomy píšou, že byl Mars na počátku své historie vhodným místem pro život metanogenů, tedy mikrobů, kteří se na Zemi živí v extrémních podmínkách. Tito tvorové žijí v blízkosti hydrotermálních průduchů podél puklin na dně oceánů, kde vzdorují extrémním podmínkám v podobě naprosté tmy, nízkých teplot a drtivého tlaku vody. Vědci z Arizonské univerzity tvrdí, že by podmínky na Marsu v té době podporovaly život v podzemním světě.
Portál SciTechDaily uvádí, že si odborníci na Mars myslí, že měla Rudá planeta zpočátku hustší atmosféru, která byla bohatá na oxid uhličitý a vodík. Profesor na katedře ekologie a evoluční biologie Arizonské univerzity a jeden ze dvou hlavních autorů článku Regis Ferrière řekl, že by to vytvořilo mírné klima, díky kterému by se mohl rozvíjet mikrobiální život.
Vědci v rámci studie využili nejmodernějších modelů marsovské kůry, atmosféry a klimatu a spojili je s ekologickým modelem společenství mikrobů podobných pozemským, metabolizujících oxid uhličitý a vodík, aby otestovali hypotetický scénář vznikajícího marsovského ekosystému. „Naším cílem bylo zjistit, zda by v těchto podmínkách mohly žít metanogeny,“ uvedl vědec a doplnil, že odpověď je ano, mikroby by se v marsovské kůře mohli uživit.
Teplo, vlhko a voda
Hojné zastoupení vodíku v atmosféře by opravdu mohlo poskytnout dostatečnou zásobu energie mikrobům, a to už před čtyřmi miliardami let. Kvůli velké koncentraci vodíku a oxidu uhličitého, tedy dvou skleníkových plynů, které v atmosféře zadržují teplo, byl Mars v minulosti teplý a vlhký, naproti studenému a suchému, jakým je dnes. V té době se na planetě taky pravděpodobně vyskytovala kapalná voda, která měla být extrémně slaná.
„Domníváme se, že Mars mohl být v té době o něco chladnější než Země, ale zdaleka ne tak chladný jako nyní. Zatímco současný Mars je popisován jako ledová kostka pokrytá prachem, my si raný Mars představujeme jako kamenitou planetu s porézní kůrou, nasáklou tekutou vodou, která pravděpodobně tvořila jezera a řeky, možná i moře nebo oceány,“ dodal vědec.
Problém je v tom, že i na raném Marsu bylo na povrchu pořád docela chladno, takže mikroby musely jít pro obyvatelnou teplotu hlouběji do kůry. „Otázkou je, jak hluboko musí biologie jít, aby našla správný kompromis mezi teplotou a dostupností molekul z atmosféry, které potřebuje k růstu,“ uvedl první autor článku Boris Sauterey. Mikroby byly podle něj nejšťastnější v horních několika stovkách metrů.
Mikroby způsobily svůj vlastní zánik
Studie dále odhalila překvapivý fakt. Ačkoliv zpočátku mohl život na Marsu prosperovat, tak jeho chemická zpětná vazba na atmosféru pravděpodobně odstartovala globální ochlazení planety, což nakonec učinilo její povrch neobyvatelným a nutilo životní formy uchýlit se hlouběji pod zem. Tato situace možná vedla i k jejich vyhynutí. „Podle našich výsledků by atmosféra Marsu byla biologickou činností zcela změněna velmi rychle, během několika desítek nebo stovek tisíc let,“ řekl Sauterey.
Klimatické změny mohly tedy přispět k neobyvatelnosti planety. Dokonce i jednoduchý život, jako jsou mikroby, může běžně způsobit svůj vlastní zánik, citoval Sautereye deník The Guardian. Mars tak naproti Zemi, kde probíhá globální oteplování, zamrzl. Jádro planety se ochladilo kvůli mikrobům, kteří lačně spotřebovávali vodík, a tak planetu uvrhli do doby ledové.
Další odpovědi by podle vědců mohly přinést budoucí průzkumy na Marsu. Prozatím se na výzkum zaměřuje vozítko Curiosity vesmírné agentury NASA a družice Mars Express mezivládní organizace ESA. Přístroje už v předchozích měřeních zjistily zvýšenou hladinu metanu v atmosféře, což by podle vědců mohlo být překvapivým znakem přežívání metanogenů v izolovaných kapsách hluboko pod zemí.
Nejlepším místem pro výzkum je dle odborníků dosud neprozkoumaná impaktní pánev na jižní polokouli planety Mars Hellas Planitia, ve které však panují velmi silné prachové bouře, a tak je průzkum pro vozítko nebezpečný.
18
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
