Videohra jako lék. Američtí vědci ji předepisují dětem s ADHD

Po internetu kolují teorie, že hraní her poruchy pozornosti zhoršuje či dokonce způsobuje. To ovšem nemůže být podle psychoterapeutky Pareen Sehatové dále od pravdy. „Většina činností ve videohrách se děje v rychlém tempu a hráčům s ADHD to umožňuje dostat se do stavu hlubokého soustředění, kterého při jiných aktivitách dosahují jen obtížně,“ uvedla pro americký zdravotnický web Healthline.

Pozitivně vidí hraní právě i mladá matka z města Savannah v americkém státě Georgie, která se raduje vždy, když Owaina u herního tabletu vidí.

Doktoři chlapci diagnostikovali poruchu ADHD již v předškolním věku. Rodina od té doby Owaina vodí na ergoterapii, která mu pomáhá s fungováním v běžném životě. Chlapec dokonce chvíli bral i léky, ale nedělaly mu dobře. Prášky mu zhoršily jeho už tak časté migrény, a navíc mu po nich bylo zle.

Že nelze ovládat sny? Ne tak docela, říkají vědci. Přišli s fascinující studií

Nepozornost mu ovšem nedělala problémy jen doma, ale i ve škole. Sihanourathová se stanici BBC svěřila, že se už modlila za jakékoliv řešení. „Viděla jsem jeho zmatení z toho, proč se nedokáže soustředit, a jeho frustraci, když se tak moc snažil, a přesto mu pozornost utíkala jinam. Lámalo mi to srdce. Cítila jsem se v pasti a naprosto bezmocně,“ vzpomíná.

Pomoc ovšem přišla ze směru, který by dřív nečekala. S bojem proti ADHD Owainovi úspěšně pomáhá hra, která v dětech utužuje udržování pozornosti. V roce 2020 ji schválil americký FDA jako úplně první předepsatelnou terapii založenou na hře, uvádí stanice CNN. „Hra byla navržena tak, aby podpořila kognitivní vývoj,“ vysvětluje Eddie Matucci, ředitel bostonské firmy Akili, která hru vyvinula.

Owainova matka byla ohledně novinky nejdříve lehce skeptická. Čas jí ovšem ukázal, že se nemá čeho bát. Owain začal první tříměsíční program v roce 2020, kdy hrál 25 minut denně. To samé opakoval další rok. „Přiznal se, že to bylo trošku těžší, než si prvně představoval. Rozuměl ale tomu, že to dělá pro zlepšení svého soustředění. Zůstal motivovaný i navzdory obtížím a frustraci, která s hraním byla spojená,“ říká hrdě Sihanourathová.

Po každém Owainově hraní si v aplikaci zapisovala jeho pokrok a chování. A brzy rodina opravdu začala vidět výsledky. Matka si všímala malých pozitivních změn v chování syna a radovala se. Příprava do školy začala být plynulejší a klidnější a syn domů dokonce přestal nosit negativní vzkazy od učitelů.

Největší úspěch však Sihanourathová zaznamenala u jeho známek. Poté, co před začátkem hraní v páté třídě propadl, se jeho pětky změnily na jedničky a dvojky. „Je neuvěřitelné vidět, jak se mu daří. Nejlepší je ale pozorovat, jak sám sobě začal věřit. Už není naštvaný ani zmatený z toho, proč mu to nejde,“ raduje se mladá matka.

Mimozemšťan na vznášedle

Na vývoji hry se podíleli i neurologové. Díky tomu je navržená tak, aby stimulovala a zlepšovala oblasti mozku, které hrají klíčovou roli v oblasti pozornosti, a tím pomáhá při kognitivním vývoji. „To je něco, čeho se těžko dosahuje braním léků. Ukazuje se, že smyslové podněty skutečně mohou stimulovat přímo části mozku ovládající kognitivní funkce,“ uvádí Martucci. Základní myšlenkou je tedy snaha o vytrénování mozku dítěte s ADHD tak, aby bylo schopno lépe multitaskingovat a ignorovat věci, které rozptylují pozornost.

Zároveň s tím, jak dítě hraje, aplikace monitoruje jeho výkon a upravuje obtížnost podle toho, jak se mu v reálném čase daří. Ve chvíli, kdy doktor hraní předepíše, rodiče dostanou speciální kód, který jim umožní ke hře přístup. 

Anorexie může vést k dramatickým změnám v mozku. Vědci je popsali

Hra je nyní ve Spojených státech dostupná pouze na předpis. Zájemci si ji ovšem můžou zahrát v demoverzi na mobilních zařízení podporující android či iOS. Bohužel zatím není přístupná mimo Ameriku, ovšem Martucci plánuje v následujících letech rozšířit aplikaci i do Evropy.

Samotná hra vypadá podobně jako mnoho dalších. Hráč ovládá malého mimozemšťana, se kterým prozkoumává nové planety a závodí přitom na svém vznášedle, se kterým sbírá specifické předměty.

Jak zjistit depresi? Při karetní hře

Užívání her jako formy léčby či jako způsob diagnózy není žádnou novinkou. Například londýnští doktoři používají aplikaci Thymia, která využívá počítačové hry pro detekci a diagnózu mentálních problémů a poruch, převážně pak deprese.

V jedné z her, které nabízí, si hráč musí zapamatovat pohybující se předměty. Další pak představuje karetní hru, která testuje i paměť hráče. Kromě samotného výkonu při hraní pomocí mikrofonu a kamery hra sleduje výrazy i hráčovy reakce.

Aplikaci Thymia vyvinula lingvistka, kognitivní neuroložka a experimentální psycholožka Emilia Molimpakisová z Londýnské univerzity, společně s teoretickým fyzikem Stefanem Goriaem z univerzity v Turíně. „Aplikace sbírá a extrahuje biomarkery, které jsou důležité pro pochopení příznaků deprese, a to použitelným a poutavým způsobem. Nechceme v žádném případě nahradit lékaře, chceme jim jen dát do rukou novou sadu nástrojů,“ vysvětluje Molimpakisová.

Jak Akili, tak i Thymia trvají na tom, že by se tyto metody měly používat pouze jako doplňkové formy diagnózy k již stávajícímu sledování a léčbě vedené lékařem. S tím souhlasí i britská psycholožka pro dospívající Angela Karanjaová. „Ačkoliv se jedná o efektivní vynálezy, neměly by se používat izolovaně,“ říká. Zavedené postupy jsou podle ní spolehlivé a již ověřené a není proto vhodné je nahrazovat.

I podle britského psychologa Lee Chamberse má využití počítačových her v diagnóze potenciál. „Hraní má ten efekt, že se člověk necítí testovaný ani měřený. Tyto typy her navíc dokážou rozšířit přístup k základním informacím, u kterých dokonce dokážou i sledovat změny v průběhu času,“ uvádí. Dodává, že je zde také potenciál pro to, aby hry byly včasným indikátorem problémů mentálního zdraví a pozorování při nich můžou ukazovat vzorce způsobem, ke kterému v současnosti vědci nemají přístup.