Obyvatelé ve střední Keni už jen zřídka zahlédnou dravce létající nad svými obydlími. Kdysi byli tito ptáci v průmyslovém městě Thika nedaleko hlavního města Nairobi běžným jevem. Jenže už několik let musí čelit rychle ubývajícím lesům, a nyní také jedům a pronásledování lidmi.

„Je to katastrofa,“ říká Darcy Ogadaová. „Každý den, když vyjdu z domu a podívám se na oblohu, jsem zklamaná. Možná se ještě dočkám vyhynutí těchto ptáků,“ smutně dodává.

Čapí pár hnízdí na komíně u jičínského zimního stadionu každý rok. Na komíně na Lidickém náměstí je prý stejná samice už pošesté.
OBRAZEM: Čápi se vrací do Česka. Na komíně v Jičíně už zřejmě sedí na vejcích

Ogadaová pracuje pro Fond sokolů stěhovavých a patří k týmu keňských a mezinárodních vědců, kteří nedávno zveřejnili zprávu popisující rozsáhlý úbytek dravých ptáků v Keni za posledních čtyřicet let.

Různé příčiny

A čísla jsou skutečně alarmující. Počty poštolky obecné se snížily o 95 procent, hadilova písaře a orla chocholatého o 94 procent, poštolky jižní o 93 procent a káně černohřbeté o 91 procent. U supa kapucína a motáka lužního došlo k poklesu o 88 procent.

„Jsme na pokraji ztráty mnoha z nich. A spolu s nimi přijdeme také o ekologickými přínosy, které lidstvu poskytují,“ říká Peter Njoroge, vedoucí ornitologického oddělení Národního muzea v Keni. „Většina dravých ptáků se rozmnožuje pomalu a nedokáže se vyrovnat s nesčetnými hrozbami, kterým čelí, pokud nebudou zahájena bezodkladná opatření na jejich ochranu,“ dodává.

Na studii zveřejněné v únorovém vydání časopisu Biological Conservation se podílel tým vědců z Keni, Velké Británie, Francie a USA, který v letech 2003 až 2020 prováděl průzkum tras, které byly dříve zkoumány v 70. letech 20. století. Měřil změny v počtu dravců mezi těmito dvěma obdobími, aby identifikoval druhy, které vykazují výrazný úbytek, a posoudil účinnost chráněných území.

Ilustrační snímek
Bez zabíjení ryb. Jihočeši dokážou získat kaviár ze živého jesetera

Podle vědců mohou za rychlý úbytek dravců fragmentace hnízdišť v důsledku rozvoje infrastruktury, rozsáhlé odlesňování a prudký nárůst lidské populace. Rozvoj zemědělství a chovu hospodářských zvířat rovněž vedl k degradaci ekosystémů.

„Prudký nárůst hospodářských zvířat v posledních desetiletích vedl k nadměrné pastvě, čímž se snížil travní porost a populace drobných savců, a tím ubylo kořisti pro dravce. Výsledkem je biologicky ochuzená krajina, která je méně odolná vůči klimatickým změnám a poskytuje méně ekosystémových služeb, a kde se postoj k divoké zvěři stává stále méně tolerantnějším,” uvádí studie.

Počet dravců v parcích a rezervacích klesl méně výrazně než v nechráněných oblastech, což podtrhuje význam těchto území pro zbývající populace, tvrdí výzkumníci. „Naše zjištění zdůrazňují výrazný kontrast mezi trendy v počtu dravců v chráněných a nechráněných oblastech. Mimo chráněná území v Keni existují důkazy, že populace dravých ptáků téměř zkolabovaly,“ říká Philip Shaw z Univerzity v St. Andrews.

Odborníci se také obávají úmyslných i náhodných otrav dravců a dlouhodobých účinků nedávného rozsáhlého postřiku sarančat v severní Keni. Před používáním pesticidů varuje i Organizace OSN pro výživu a zemědělství. Farmáři se také zaměřují na hubení lvů a hyen pomocí jedů, jenže tím neúmyslně zabíjí i mrchožravé ptáky.

Nutná záchrana

Simon Thomsett, ředitel organizace Kenya Bird of Prey Trust zabývající se záchranou a rehabilitací dravců, říká, že v porovnání se zvířaty, jako jsou sloni, lvi nebo nosorožci, se o záchranu dravých ptáků příliš neusiluje.

Čolek obecný - samička
Překvapivá strategie přežití. Metabolismus čolků se liší u každého jedince

„Někteří ochránci přírody posuzují zdraví ekosystému podle nárůstu počtu slonů. Ale slon by těžko přežil, kdyby tu nebyli dravci, kteří čistí prostředí,“ tvrdí. „Kdyby podobná čísla byla zaznamenána v Evropě, Japonsku nebo jakékoliv jiné části vyspělého světa, nastala by panika a lidé by udělali vše pro jejich záchranu,“ myslí si vědec.

Navzdory hrozbám, kterým keňští dravci čelí, autoři studie naznačují, že úbytek by bylo možné zvrátit s pomocí lepšího managementu chráněných území, zmírnění konkrétních hrozeb a realizace plánů obnovy druhů.