Mnozí lidé nejsou změnou času nadšení. Dlouhodobě se mluví o negativním efektu, který má vliv na únavu či psychické zdraví. Podle vědců, kteří k tématu uveřejnili rozpravu v odborném časopisu The Conversation, však má změna času ještě mnohem dalekosáhlejší důsledky. A svým způsobem může přispívat k smrtelně nebezpečným onemocněním a zdravotním problémům.

Kdo je temný empatik? Jedinec s temnými povahovými a osobnostními rysy, který ale zároveň vykazuje nadprůměrné empatické schopnosti.
Kdo jsou temní empatici? Jde o velmi nebezpečný osobnostní typ člověka

Stejně jako Čechy trápí posun času vždy v březnu i Američany. Profesorka neurologie Beth Ann Malowová z nashvillské Vanderbilt University dokonce po výzkumu důsledků změny času na fyzické zdraví lidí dokonce vystoupila před americkým Kongresem, kde obhajovala zrušení letního času. „Společně s kolegy jsme prozkoumali důkazy, které spojují každoroční změnu času na letní se zvýšeným rizikem infarktů, mrtvic a spánkové deprivace u dospívajících,“ uvedla Malowová. Článek o bádání na tomto poli s kolegy zveřejnili v odborném časopisu JAMA Neurology.

Ona a její kolegové nejsou jediní, kdo v poslední době upozornil na to, jak vážné mohou být následky posunu hodin. „Změna na letní čas je výhodná, co se týče úspory energie, ale zároveň bylo zadokumentováno, že zvyšuje riziko cerebrovaskulárních a kardiovaskulárních problémů. Zkoumali jsme, jak přechod na letní čas dopadá na celou škálu nemocí a zdravotních problémů. Využili jsme přitom data od milionů pacientů ve Spojených státech amerických a Švédsku,“ uvedl v článku z roku 2020 tým výzkumníků pod vedením loni zesnulého vědce z University of Chicago Hanxina Zhanga v časopisu Plos Computational Biology.

Měsíce v nesouladu 

Jak upozorňuje vědkyně Malovowá, změna z letního času na zimní kritické důsledky pro lidský organismus nepřináší. „Někteří lidé mohou zaznamenat, že potřebují pár týdnů na vzpamatování se, ovšem žádný výzkum tuto změnu s vážnými následky na zdraví nespojuje. U jarního posunu je to naopak. Je to proto, že naše vnitřní hodiny jsou oproti letnímu času o hodinu pozadu. Jinak řečeno, když hodinky ukazují sedm hodin ráno, naše vnitřní hodiny říkají, že je šest ráno,“ napsala v článku. V praxi to znamená, že celé měsíce tělo funguje v nesouladu mezi tím, jak by se chtělo chovat a jak se musí chovat.

Profesor Michal Miovský, přednosta Kliniky adiktologie pražské Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Zapíjíte úzkosti? Je to vstupenka k nám, říká psycholog Michal Miovský

Navíc, a to je ještě podstatnější, se mění dávka denního světla, jaké tělo dostává. „Denní světlo ráno pomáhá nastavit vnitřní biologické hodiny, budí nás a uvádí tělo do stavu pohotovosti. Vystavení světlu později večer zase zpomaluje uvolňování melatoninu, hormonu, který podporuje ospalost. Hodinový posun, kdy je déle světlo, tak může narušovat spánkový režim a způsobit, že člověk spí celkově méně, přičemž efekt této situace může přetrvat i poté, co se většina lidí přizpůsobí aktuální ztrátě jedné hodiny spánku, když poprvé posune hodiny na letní čas,“ vysvětlila Malovowá.