Z dávných sexuálních styků se začalo odvíjet předávání části neandertálské DNA napříč generacemi lidské populace, které pokračovalo i poté, co neandertálci samotní vyhynuli. Přibližně 50 procent lidí v jižní Asii a 16 procent lidí v Evropě má ve své krvi stopu po DNA neandertálců. A vědci nyní spojili toto genetické dědictví s nejtěžší formou nemoci covid-19.
"Podle nového výzkumu je u lidí s určitým podílem neandertálské DNA až třikrát větší pravděpodobnost, že po nakažení novým typem koronaviru budou potřebovat napojení na umělý plicní ventilátor," cituje server Science Alert slova evolučního antropologa Huga Zeberga z Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Německu. Výzkum zveřejnil odborný titul Nature.
Proč jsou v ohrožení i mladí a zdraví?
Vědci se snaží pochopit, co dělá některé lidi vůči SARS-CoV-2 zranitelnějšími než ostatní. Nemoc způsobená tímto virem si už po celém světě vyžádala milion lidských životů.
Část lidí je náchylnější k vážnému průběhu nemoci z logických důvodů, jakými jsou například souběh většího počtu zdravotních problémů nebo vyšší věk, stále však podle Science Alert zůstává poměrně významný podíl lidí, kteří jsou mladí, zdraví, a přesto končí s vážnými dýchacími problémy na plicních ventilátorech, byť jejich stejně zdraví vrstevníci, kteří rovněž přišli do styku s virem, mají jen lehké příznaky onemocnění nebo jsou dokonce bez příznaků.
Zeberg spolu s genetikem Svantem Pääboem z Ústavu vědy a technologie v japonské Okinawě analyzovali genetická data 3199 pacientů, hospitalizovaných s onemocněním covid-19, a všimli si, že určité genové varianty chromozomu 3 se v populaci vyskytují častěji, než aby šlo o náhodné mutace.
Taková délka DNA, která zahrnuje šest genů a čítá až 49,4 tisíce nukleových bází, jež se společně dědí z generace na generaci, naznačuje, že celá tato variace se dostala do lidského genomu vcelku, jinými slovy byla opravdu zděděna.
A právě toto genetické dědictví se podle jednoho předchozího výzkumu pojí s pacienty, jejichž organismus reagoval na SARS-CoV-2 tak vážně, že to vyžadovalo nemocniční péči.
Kosti chorvatského neandertálce nabídly odpověď
Zeberg a Pääbo začali tedy zjišťovat, odkud tato genová anomálie pochází, a začali za tím účelem zkoumat i některé vyhynulé "příbuzné" lidského rodu, tedy například denisovany (humanoidní populaci, která asi před 300 tisíci až 50 tisíci lety obývala část Asie a byla geneticky těsněji spjata s neandrtálci než s druhem homo sapiens, byť i její genetický původ některé dnešní lidské populace nesou) a právě neandertálce.
Zatímco v denisovanském genomu žádnou z těchto specifických genových variant nenašli, u dvou neandertálců ze Sibiře ano. Vůbec nejvíce shod ale sdílel s danou variantou neandertálec z Chorvatska, z jehož tří kostí se před časem podařilo chorvatským paleontologům získat kompletní genetickou informaci.
"Tento neandertálský člověk se blíží většině neandertálců, kteří přispěli svou DNA do genového fondu současných lidí," uvedli Zeberg a Pääbo. Oba vědci v rámci své studie vypočítali, že je velmi nepravděpodobné, aby taková genová kombinace pocházela od společného předka lidí i neandertálců, což znamená, že vznikla pravděpodobně tehdy, když se oba druhy vzájemně zkřížily.
Proč právě tento fragment chromozomu 3 zvyšuje riziko vážného onemocnění, vědci zatím nevědí. "My i ostatní vědci se snažíme najít na tuto otázku co nejrychleji odpověď," uvedl Pääbo.
Dříve se neandertálská DNA zdála být výhodná
Již dříve se objevily úvahy na téma, jak se neandertálská DNA projevuje na lidském zdraví, dosud se však tyto geny jevily spíše jako výhoda - například se zdálo, že poskytují lepší imunitu proti některým patogenům.
Předchozí studie vědců z americké Stanfordovy univerzity naznačila, že neandertálská DNA mohla své nositele lépe chránit například před některými pravěkými viry. To by mohlo vysvětlovat, proč se dnes ona nešťastná varianta chromozomu 3 vyskytuje u některých populací častěji než u jiných. Například v Bagladéši ji má 63 procent lidí, zatímco v afrických populacích téměř chybí.
"Neandertálské geny nám pravděpodobně daly jistou ochranu před viry, na které naši předkové narazili, když opustili Afriku," uvedl při prezentaci předchozí studie Dimitrij Petrov, evoluční biolog na Stanfordově univerzitě.
Podle Zeberga a Pääboa může být toto rozdělení vysvětlením faktu, proč je u lidí bangladéšského původu, žijících ve Velké Británii, dvakrát větší pravděpodobnost, že zemřou na covid-19, než u zbytku populace.
"Je zarážející, že genetické dědictví neandertálců má při současné pandemii takové tragické následky," uvedl Pääbo.
Jak ale upozorňuje server Science Alert, genetické dědictví není jedinou příčinou onemocnění, velkou roli v tom, jak vážně a zda vůbec je nutné nakazit, hraje také prostředí, v němž se lidé pohybují - a to je věc, kterou mohou ovlivnit.