Američtí vědci zveřejnili v časopise Science News novou studii, v níž informují o podivuhodném archeologickém nálezu, jenž podle nich představuje zbytky podzemního okrového dolu z doby před 12 tisíci lety.

"Podvodní jeskyně jsou něco jako kabina pro návrat v čase a ukrývají jasné důkazy o těžbě okru, k níž docházelo před tisícovkami let," uvedl podle webu Science Alert odborný potápěč a mikropaleontolog Ed Reinhardt z McMasterské univerzity v Kanadě. 

V roce 2011 našli vědci v Antarktidě záhadnou fosilii připomínající kožený fotbalový míč. Zřejmě jde o vejce
Jako z hororu Věc. Vědci odhalili tajemství záhadného antarktického nálezu

Reinhardt prozkoumal spolu s dalšími vědci během ponorů v roce 2017 řadu podmořských jeskyní podél pobřeží mexického státu Quintana Roo, rozkládajícího se na východě poloostrova Yucatán. V těchto jeskyních se už dříve nacházely kosterní ostatky pravěkých lidí, kteří je obývali před tisíci lety, kdy hladina moře nedosahovala tak vysoko a jeskyně se rozkládaly na suché zemi.

Vědci však dlouho neznali odpověď na otázku, co naše pravěké předky do těchto hlubokých a nebezpečných labyrintů chodeb přivedlo. Nyní se zdá, že možné vysvětlení přece jen našli.

Jeskyním vládli pravěcí havíři

"Je zřejmé, že lidská činnost prostředí jeskyní výrazně změnila, proto jsme přesvědčeni, že lidé odsud těžili okr. K osvětlení prostoru možná používali jámy, v nichž zakládali oheň," tvrdí potápěč a archeolog Fred Devos z Výzkumného centra podmořských systémů Quintana Roo  (CINDAQ) v Mexiku.

V nitru tří podmořských jeskynních systémů (La Mina, Camilo Mina a Monkey Dust) našel výzkumný tým celou řadu indicií svědčících o pravěké těžbě, včetně nástrojů na kopání, navigačních značek nebo pravěkých okrových důlních slojí. Okr se zde podle vědců těžil zhruba dva tisíce let - od doby před 12 tisíci lety do časů před 10 tisíci let. Přestože jde zřejmě o nejstarší doložený příklad těžby okru v Americe, archeologové se domnívají, že počátky těžby spadají do minulosti ještě vzdálenější - zhruba před 12 800 lety. Vedou je k tomu některé nálezy kosterních ostatků.

Neandrtálec - kostra - ilustrační foto.
Neandrtálci trávili léto na jihu Španělska. Objev mění teorii o jejich vyhynutí

Vědci zatím nevědí jistě, proč zhruba před deseti tisíci let dávní havíři v této lokalitě těžbu zastavili. Jeskyně v té době byly podle archeologických nálezů ještě přístupné, proto je možné, že se horníci přesunuli k dalším ložiskům v jiných jeskyních, jež teprve čekají na své objevení - jen již známé jeskynní labyrinty představují kolem dvou tisíců kilometrů chodeb.

Skutečnost, že pravěcí lidé byli ochotni se s nemalým rizikem vydat hluboko do nebezpečných jeskynních zákrut, kde jim na cestu svítily maximálně pochodně a občas zakládané ohně, svědčí o tom, že okrový pigment musel hrát v jejich rituálech a zvycích neobyčejně významnou roli. Objev tak vypovídá nejen o fyzických schopnostech dávných předků, ale také o jejich duchovním životě.