Použít kousek dřívka k prošťourání zubů umí několik vyšších primátů, přičemž přibývající archeologické nálezy z celé Evropy naznačují, že stejný zvyk měli i neandertálci. Víme to díky tomu, že to zanechalo stopy na jejich zubních stoličkách.

Replika neandertálské lebky staré 40 tisíc let, která byla objevena v jeskyni St. Michael's na Gibraltaru
Výjimečný nález: DNA ze zubu neandrtálce odhalila nová dávná tajemství

V roce 2010 byl v polské jeskyni Stajnia nalezen neandertálský zub, u nějž nová analýza prokázala vřetenovitou drážku na boku, jež odpovídá pravidelnějšímu pohybu párátka dovnitř a ven. Studii na toto téma publikoval časopis Journal of Human Evolution.

Třicátník se šťoural v zubech

Velikost zmíněné horní zubní stoličky naznačuje, že patřila asi třicetiletému mužskému neandertálskému jedinci, které podle radiokarbonové datace žil v dané oblasti asi před 46 tisíci let. A zřejmě se snažil udržovat si chrup v čistotě.

"Zdá se, že majitel zubu dbal na ústní hygienu. Mezi posledními dvěma zuby mu pravděpodobně uvízly zbytky jídla, které chtěl odstranit. Z čeho si vytvořil párátko, nevíme - mohl to být kousek větvičky nebo třeba rybí kost. Musel to být dostatečně tuhý válcovitý předmět, který používal dost často na to, aby to zanechalo stopu," vysvětluje archeoložka Wioletta Nowaczewska z Vratislavské univerzity v článku pro titul Science in Poland.

Moderní člověk Homo sapiens přišel do Evropy dřív, než se čekalo.
Moderní člověk Homo sapiens dosáhl Evropy dřív, než se vědci domnívali

V jeskyni Stajnia, nacházející se poblíž Krakova, se již našlo více zubů, o nichž se také předpokládá, že patří neandertálcům. Některé z nich dokonce rovněž vykazují stopy po pokusech o pravěkou zubní hygienu, jsou ale většinou v horším stavu, takže není jednoduché udělat si o jejich poškození jednoznačný závěr.

Nově analyzovaná stolička je proti nim pozoruhodně zachovalá, což vědcům umožnilo provést 2D a 3D analýzu její skloviny, jež je u neandertálců ve srovnání s druhem Homo sapiens obecně tenčí.

Neandertálci se o zuby starali

Následná analýza mitochondriální DNA potvrdila, že daný zub opravdu patřil neandertálci. Hlavní drážka, která se na něm nachází, vznikla podle autorů studie pravděpodobně mechanickým obroušením. Její umístění, tvar i orientace podle nich odpovídá podobným stopám, zanechaným na zubech u jiných neandertálců napříč Evropou.

Nějak takto mohl vypadat neandertálec.
Nečekaný objev: Horší průběh koronaviru mají lidé s neandertálskou krví

V roce 2017 archeologové oznámili, že v jedné z lokalit na území dnešního Chorvatska objevili jedinečný neandertálský zub se stopami svědčícími o tom, že se jej zhruba před 130 tisíci lety někdo pokoušel vytrhnout nebo vypáčit - dost možná proto, aby si ulevil od bolesti.

V roce 2013 vědci znovu prozkoumali dva starší neandertálské zuby, objevené na území dnešního Španělska, a objevili u nich podobné známky čištění jako na stoličce z jeskyně Stajnia - v tomto případě se mezi dvěma stoličkami dokonce našel úlomek dřeva z "párátka".

Vyloučeno není ani to, že neandertálci uměli používat primitivní "zubní nitě" vyrobené například ze šlach nebo z trávy, zatím však nejsou známy žádné archeologické nálezy, které by to jednoznačně potvrzovaly.

Podle amerického inženýra a spisovatele Henryho Petroskiho, autora knihy "Párátko: technologie a kultura", je tento drobný nástroj jedním z nejpohodlnějších a nejpraktičtějších nástrojů, jaké mělo kdy lidstvo k dispozici; nevyžaduje žádný návod k sestavení, žádnou údržbu ani pokyny, jak ho správně používat, a přesto si s ním víme okamžitě rady - nebo bychom to alespoň měli vědět.

Replika neandertálské lebky, nalezené v jeskyni Svatého Michaela na Gibraltaru
Ostatky neandrtálců z jeskyně Spy prošly novými testy. Výsledek vědcům "zavařil"

"Civilizace, která ztratila hlavu natolik, že potřebuje podrobný návod k použití i pro balíček párátek, již není civilizací, ve které bych dokázal přežít zdravý," připomíná server Science Alert v této souvislosti sarkastická slova postavy profesora Johna Watsona alias Wonka Příčetného z románu Stopařův průvodce po galaxii. Wonko tímto výrokem vysvětluje, proč zvolil samotu a izoloval se od lidí.

Jak naznačují stále další indicie, dostatek intuice a zdravého rozumu k použití párátka měli nejspíš i neandertálci.