Ve světě se podle Science Alert stále ještě nachází zhruba 12 700 jaderných hlavic. Jak by tedy vypadala hypotetická jaderná válka a jak by si měl počínat ten, kdo by ji chtěl přežít?

Přesný účinek dopadu jedné jaderné bomby se samozřejmě určit nedá, protože jej ovlivňuje mnoho předem neodhadnutelných faktorů: například počasí a doba, kdy by byla tato bomba svržena či odpálena, geografický charakter místa, do nějž by dopadla, to, zda by explodovala ve vzduchu, nebo na zemi.

Nebudete-li v epicentru, pomůže vám bílé oblečení

Některé charakteristiky jaderné exploze, ovlivňující pravděpodobnost vašeho přežití, se však předvídat dají. Například je známo, že přibližně 35 procent energie jaderného výbuchu se uvolní ve formě tepelného záření.

A protože tepelné záření se šíří přibližně rychlostí světla, jako první by vás zasáhl záblesk oslepujícího světla a tepla, přičemž samo světlo stačí na to, aby vyvolalo takzvanou bleskovou slepotu - ztrátu zraku, která je obvykle dočasná a může trvat několik minut.

Tým AsapScience zvažoval ve svém videu pro ilustraci účinky exploze jedné megatunové jaderné bomby, což je zbraň asi 80krát větší než bomba odpálená nad Hirošimou, ale mnohem menší než řada moderních jaderných zbraní. Pokud by šlo o bombu této velikosti, pak by za jasného dne zasáhla blesková slepota ještě lidi ve vzdálenosti 21 kilometrů a za jasné noci by byli dočasně oslepeni ještě lidé ve vzdálenosti 85 kilometrů.

U lidí, kteří by se k epicentru výbuchu nacházeli blíže, by však větším problémem než světlo bylo uvolněné teplo. U těch, kdo by byli vzdáleni do osmi kilometrů, by se okamžitě objevily popáleniny třetího stupně, jež jsou v případě, že pokrývají více než 24 procent těla, většinou smrtelné, pokud se postiženým nedostane okamžité lékařské péče. Lehké popáleniny prvního stupně by se mohly vytvořit až do vzdálenosti 11 kilometrů.

Dopad těchto faktorů však může ovlivnit jednak počasí, jednak i to, co byste měli právě na sobě - bílé oblečení totiž může část energie výbuchu odrážet, zatímco tmavší oblečení ji pohltí. Budete-li tedy v okamžiku exploze oblečeni v bílém, měli byste na tom být lépe. Pokud se tedy nebudete nacházet přímo v centru exploze, tam vám pochopitelně ani bílý oděv už nepomůže (v Hirošimě byla teplota poblíž výbuchu bomby odhadnuta na 300 tisíc stupňů Celsia, což je zhruba 300krát vyšší teplota, než při níž jsou těla zpopelněna).

| Video: Youtube

Po tepelné přijde tlaková vlna, pak i jaderná zima

Ti, kdo by se nacházeli od centra výbuchu dále, pak musí počítat ještě s dalšími efekty jaderné exploze, než je teplo. Například s tlakovou vlnou, protože jaderný výbuch okamžitě vytlačí z místa, kde k němu dojde, vzduch, a to takovou rychlostí a silou, že tato vlna drtí předměty a boří budovy. 

V okruhu šesti kilometrů od exploze jaderné bomby o síle jedné megatuny by rázová vlna vytvořila tlak o síle 170 metrických tun na stěny všech dvoupatrových budov a vítr o síle 255 km/h. V okruhu jednoho kilometru by byl maximální tlak ještě čtyřikrát vyšší a rychlost větru by mohla dosáhnout až 756 km/h.

Lidský organismus by v podstatě mohl i takovému tlaku odolat, ale většinu lidí by zabily hroutící se budovy. Nicméně, i kdybyste měli štěstí a tohle všechno nějak přežili, ještě stále byste nebyli z lesa venku: ohrožoval by vás jaderný spad a otrava radiačním zářením. 

Dopady jaderné exploze na životní prostředí jsou přitom déletrvající, než bychom čekali. Podle simulační studie zveřejněné v roce 2019 by jaderná válka mezi Spojenými státy a Ruskem uvrhla Zemi během několika minut do jaderné zimy, vyvolané sazemi a kouřem vyvrženými do atmosféry.

Radioaktivní částice se navíc dostanou do obrovských vzdáleností a na nejneuvěřitelnější místa; nedávná studie zjistila, že zbytky radioaktivního uhlíku z testů jaderných bomb za studené války byly nalezeny až na dně Marianského příkopu, nejhlubším místě světových oceánů.