Těleso, které získalo označení „2022 AE1“, začali na základě informací arizonské observatoře okamžitě vyhledávat a sledovat i další astronomové. Určení oběžné dráhy asteroidu totiž bývá těsně po jeho objevení značně nejisté, a teprve další pozorování je zpřesní - a většinou vyloučí, že by těleso Zemi reálně ohrožovalo.

Obavy rostly

Tentokrát ale tomu bylo jinak. Prvních sedm nocí pozorování totiž přinášelo výsledky, podle nichž se pravděpodobnost srážky asteroidu s naší planetou zvyšovala. Automatizovaný systém Asteroid Orbit Determination (AstOD), který astronomové na celém světě používají k hodnocení rizika asteroidu, označil dopad jako budoucí možný. Asteroid navíc získal na Palermské stupnici, používané ke kategorizaci a upřednostňování rizik dopadu, jedno z nejvyšších hodnocení.

Jak ESA, tak NASA zveřejnily tyto informace na svých webových stránkách informačního portálu Near Earth Object (těleso blízké Zemi, NEO), čímž umožnily všem, včetně zainteresovaných amatérských astronomů, aby se s tímto problémem seznámili a případně se podíleli na jeho řešení.

Další týden se však obavy ještě zvýšily, protože Měsíc v úplňku výhled na asteroid zakryl, a to z jakéhokoli místa na Zemi, takže žádná další pozorování nebyla možná. Situace se tak začínala jevit opravdu napínavá.

Pak přišla úleva

Jakmile ale bylo možné asteroid znovu sledovat, přibývající údaje o jeho dráze naštěstí ukázaly, že pravděpodobnost jeho dopadu v průběhu času dramaticky klesá. Od té doby se astronomům podařilo potvrdit, že 2022 AE1 na Zemi v dohledné době nedopadne.

„Za těch téměř deset let, jež jsem strávil v ESA, jsem tak riskantní objekt ještě nikdy neviděl,“ uvedl pro Universe Today Marco Micheli, astronom z Koordinačního střediska ESA pro tělesa blízká Zemi (NEOCC). „Sledovat 2022 AE1 a upřesňovat jeho trajektorii bylo opravdu vzrušující, aspoň do chvíle, než jsme získali dostatek dat, abychom mohli s jistotou říci, že tento asteroid Zemi nezasáhne.“

Jak přesně tedy byli astronomové schopni vyloučit hrozbu, která se zpočátku zdála tak jistá? Úplně první pozorování asteroidu je pouze jeden datový bod, jediný světelný bod na obloze. V tu chvíli není jasné, co to je nebo kam to směřuje. Micheli vysvětlil, že k odhalení pohybujícího se objektu je zapotřebí druhé pozorování a k určení jeho oběžné dráhy jsou zapotřebí alespoň tři – teprve z nich totiž astronomové získají představu o směru a rychlosti pohybu tělesa.

Další pozorování pak více a více zpřesňují informace o jeho oběžné dráze, dokud astronomové nenabudou jistoty alespoň v tom směru, do čeho asteroid nenarazí – zejména, že nenarazí do Země. 

Konec nebezpečí potvrdily simulace

Aby to mohli opravdu vyloučit, používají astronomové počítačové simulace k výpočtu budoucí oběžné dráhy asteroidu, do nichž zadávají náhodně vybrané počáteční polohy a rychlosti, spadající do mezí chybovosti dosavadních pozorování.

Vytvořením velkého množství simulací mohou astronomové vypočítat pravděpodobnost skutečného kontaktu tělesa se Zemí. Pokud je například nasimulováno milion různých možných drah a pouze jedna z nich vede k nárazu, znamená to, že pravděpodobnost, že asteroid zasáhne Zemi, je milion ku jedné.

Obvykle se stává, že s více pozorováními a více daty se nebezpečná zóna zužuje a koridor budoucí dráhy asteroidu se vzdaluje od Země, čímž klesá procento nebezpečí. Také v případě 2022 AE1 nakonec vyplynulo z dalších pozorování to, že prvotní úroveň rizika, vypočítaná z raných pozorování, byla nesprávná. A s dalšími přibývajícími údaji se nakonec úplně zhroutila, respektive se začala limitně blížit nule.

„Data byla jasná a další den je potvrdili i naši kolegové z NASA - asteroid 2022 AE1 nepředstavuje žádné riziko dopadu,“ uvedla Laura Faggioliová z NEOCC, která během pozorovacího období vypočítávala dráhu asteroidu.

„Kdyby směr letu 2022 AE1 zůstal nejistý, použili bychom všechny možné prostředky, abychom jej mohli sledovat těmi největšími dalekohledy, jaké máme. Jelikož ale z našeho seznamu nebezpečí vypadl, sledovat jsme jej už nemuseli. Teď je čas začít se věnovat dalším potenciálně rizikovým objektům,“ dodala vědkyně. 

ESA uvedla, že někteří pozorovatelé budou asteroid nadále sledovat, přičemž toto těleso proletí začátkem července 2023 kolem Země ve vzdálenosti asi deseti milionů kilometrů, tedy více než dvacetkrát dál, než se od Země nachází Měsíc.

Ačkoli pravděpodobnost, že kterýkoli konkrétní asteroid dopadne někdy na Zemi, zůstává poměrně nízká, stále je možné, že se tak jednoho dne stane, případně že naše planeta znovu zaznamená podobný výbuch vesmírného tělesa, jako tomu bylo v případě čeljabinského meteoru v roce 2013. Profesionální i amatérští astronomové proto nadále pokračují v pečlivém sledování oblohy. Podle astronomů dopadá jeden velký asteroid na Zemi přibližně každých 100 milionů let.