Důkazy o lidském druhu mohou být starší, než se myslelo

Kdy a kde se na scéně objevil první Homo sapiens? Dodnes to přesně nevíme, byť máme o jeho dávné existenci řadu důkazů.

Ty možná nejlepší poskytuje zejména archeologické naleziště v jihozápadní Etiopii, kde paleoantropolog Richard Leakey odkryl v 60. letech minulého století nejstarší příklady fosilií s nesporně moderní lidskou anatomií. A jak ukazuje znovu provedená geochemická analýza celého naleziště, mohou být ještě starší, než se předpokládalo. Informuje o tom web Science Alert. 

Odhadované stáří se prodlužuje

Web upozorňuje na to, že sice existují i starší pozůstatky připisované druhu Homo sapiens, které jsou staré stovky tisíc let, ale hranice mezi nejstaršími lidmi dnešního typu a jejich předky je do jisté míry rozostřená. Čili právě pozůstatky známé jako Omo I slouží vědě jako výchozí bod pro rozpoznávání charakteristických rysů jednoznačně moderního člověka.

Tyto pravěké kosti dávno ztraceného předka, pojmenované po nedaleké řece Omo, byly pohřbeny do říčních usazenin spolu s lasturami měkkýšů, jejichž věk byl původně odhadován asi na 130 tisíc let.

Člověk se křížil i s pravěkým duchem. Velký objev potvrdila umělá inteligence

V následujících desetiletích ale posunuli vědci jejich stáří díky pokročilejším metodám radioaktivního datování okolní půdy až na 200 tisíc let. A nyní další výzkum ukazuje, že ani toto číslo nemusí stačit. 

Nově provedená geochemická analýza celého naleziště totiž v současnosti naznačila, že pozůstatky Omo I byly stlačeny mezi dvě vrstvy sopečného popela, přičemž ta svrchní, a tedy novější pochází pravděpodobně z erupce, k níž došlo asi před 230 tisíci lety. A člověk z Omo pocházel podle vědců z doby ještě dávnější.

"Fosilie se našly v geologické řadě pod silnou vrstvou sopečného popela, kterou se pomocí radiometrických technik nepodařilo dosud nikomu datovat, protože popel je na to příliš jemnozrnný. Když jsem obdržela výsledky z geochemické analýzy a zjistila, že nejstarší Homo sapiens z oblasti je ještě starší, než se předpokládalo, byla jsem opravdu nadšená," cituje web Science Alert vulkanoložku Céline Vidalovou z Cambridgeské univerzity.

Někde je ještě někdo starší

Nový odhad potvrzuje, že Omo I je nejstarším nalezeným nezkříženým Homo sapiens v Africe. Jenže, znamená-li tento objev to, že Etiopie se před více než 230 tisíci lety stala kolébkou našeho druhu, nemění to nic na faktu, že jiní raní lidé již měli v té době africký kontinent jako svou "školku".

V roce 2017 vědci oznámili, že našli v Maroku pravěké lidské pozůstatky, staré 280 tisíc až 350 tisíc let. Nalezené lebky byly protáhlejší a měly o něco větší zuby než dnešní, což vedlo některé vědce k názoru, že spíš než o druh Homo sapiens jde o nějaký archaický druh člověka, který se rozšířil do severní Afriky ještě předtím, než přišli naši přímější předkové a nahradili ho.

Analyzovat DNA těchto pravěkých marockých fosilií se bohužel nepodařilo, takže se nedalo zjistit, jak moc jsou příbuzné s naším vlastním druhem.

Náhoda či rituál? Dětská lebka v jeskyni vyvolává otázky o pohřbívání hominidů

Dala se však provést analýza genů  získaných z pozůstatků chlapce, který žil v Africe těsně před migrační vlnou, jež před několika tisíci let dramaticky přetvořila geny afrických populací. Rovněž tato analýza naznačila, že k pradávnému oddělení větve Homo sapiens od ostatních homininů došlo nejméně před 260 tisíci lety.

Kde, to je zase úplně jiná otázka. Východní Afrika sice zůstává podle fosilních záznamů důležitým centrem lidské evoluce, ale je pravděpodobné, že někde jinde na africkém kontinentu by se mohly skrývat pozůstatky člověka ještě staršího než Homo sapiens.