Ačkoli Antarktida ani vzdáleně nepatří k oblastem, jež vědce oslňují bujnou vegetací, považovat ji za pustou krajinu by bylo chybou. Mimo jiné je totiž domovem několika druhů řas, které rostou v tajícím sněhu. Se vzrůstající teplotou tak v následujících desetiletích zřejmě přibude i míst pokrytých „zeleným sněhem“, upozornil server Science Alert.

Sluneční soustava
Přijde doba ledová? Nadchází sluneční minimum, lidé se bojí "apokalypsy"

Řasy rostoucí v antarktickém sněhu byly poprvé objeveny na začátku 20. století, kdy si jich všimli členové některých výzkumných expedicí. Až nyní se ale vědcům z proslulé univerzity v Cambridge podařilo zmapovat území pokrytá řasami. Výsledky svého výzkumu následně zveřejnili ve studii publikované v časopise Nature Communications.

Díky kombinaci terénního výzkumu a podrobného studia satelitních snímků identifikovali vědci v Antarktidě více než samostatných řas, které zaujímají území o rozloze necelých dvou kilometrů čtverečních.

Sníh a tučňáci

„V celosvětovém měřítku jde o relativně malý počet, mluvíme ale o Antarktidě. A proto je to velmi významné množství biomasy,“ řekl agentuře AFP Matt Davey, jeden z členů vědeckého týmu. „Když se řekne Antarktida, většina lidí si představí sníh a tučňáky. Pokud se ale pozorně porozhlédnete, zjistíte, že v okrajových částech roste hodně rostlin,“ dodal.

Ačkoli fotografové označují tyto útvary jako fulgurity, jde o lidské výtvory
Úchvatné úkazy v písku udivují svět. Které z nich ovšem skutečně stvořil blesk?

Davey společně se svými kolegy spočítal, že zdejší řasy dokáží z atmosféry absorbovat množství oxidu uhličitého, jež odpovídá tomu vyprodukovanému během 875 tisíc průměrně dlouhých cest autem. Vědci také zjistili, že většina řas roste ve vzdálenosti do pěti kilometrů od kolonie tučňáků. Jejich trus je totiž vynikajícím hnojivem.

Vědci ale předpovídají, že řasy z okrajových částí Antarktidy postupně vymizí. A to proto, že vzhledem k narůstajícím teplotám ubývá v některých částech kontinentu sněhové pokrývky.  „V níže položených oblastech se Antarktida otepluje, což znamená, že v létě zde nebude dostatek sněhu,“ vysvětlil spoluautor studie Andrew Gray.

Vizualizace prehistorického deštného pralesa.
Na Antarktidě býval deštný prales. Nový nález podle vědců nemá obdoby

Řasy by se pak ale mohly objevit ve výše položených oblastech, v nichž kvůli oteplování dojde k dalšímu tání sněhové pokrývky.  Dá se tedy přepokládat, že v budoucnu se jejich celkový počet ještě zvýší.

Je ovšem otázkou, jaký vliv bude mít narůstající počet řas na místní ekosystém. Jak totiž konstatoval server Science Alert, zatímco bílý sníh odráží zpátky až 80 procent slunečního záření, v případě sněhu zeleného se toto číslo blíží 45 procentům. A to by mohlo znamenat další problém…