Podobně jako mělnický muzikant má nyní o pěstování vlastní úrody na zahrádkách zájem stále více lidí, což potvrzuje předseda Českého zahrádkářského svazu Stanislav Kozlík. Mnozí ale mají smůlu, zahrádek je nedostatek, hlavně ve velkých městech. Přesto registrovaných zahrádkářů ročně pár stovek ubývá, nyní jich jejich svaz registruje 130 tisíc.

„Mladá a střední generace má nechuť být organizována, pokud to není vysloveně nutné k tomu, aby získali zahrádku v nějaké kolonii,“ vysvětlil Kozlík.

Historik o plývání jídlem: Naši předci nejedli čerstvý chléb, starší víc zasytil

A co nyní Češi pěstují? Stálicí jsou ovocné stromy. „Jakmile je vyšlechtěna nějaká jabloň, meruňka, hruška nebo třešeň, tak ji hned chtějí mít na zahradě a testovat, jak plodí, a jak plody chutnají,“ uvedl Kozlík. Protože prostoru nemívají nazbyt, často je naroubují na své vzrostlé stromy. „Jsou zahrádkáři, kteří si na jeden strom naroubují třeba pět odrůd,“ konstatoval. Většina zahrádkářů si stále nechává jeden, dva keře rybízu či angreštu. Z malých bobulí získávají na popularitě kanadské borůvky, lidé ale mají zájem také o rakytník nebo muchovník, který si zavařují do kompotů.

Po loňské vlhké sezoně se letos vrátilo sucho, které zahrádkáře trápilo v předchozích letech. Letos se obávají, že budou muset zadržovat každou kapku, která spadne. „Jsou oblasti, kde nenapršelo týdny i měsíce, takže srážkový deficit začíná být obrovský. A to už nyní navíc přicházejí vysoké letní teploty,“ posteskl si Kozlík.

Exotika na českých zahrádkách

Klimatické změny tak zahrádkáře vedou k většímu zájmu o jižní druhy ovoce jako například kiwi nebo fíky. „Vím o zahrádkáři na jižní Moravě, který ke kiwi přechází od pěstování jabloní. Má několik vysázených odrůd a dává jim víc prostoru než tradičním stromům,“ podotkl Kozlík. Nově vyšlechtěné odrůdy fíků podle něj lépe snášejí mrazy. To potvrzuje i muzikant Kundrát, v civilu kulisák Národního divadla. U skladu divadelních kulis jim totiž v centru Prahy poblíž Apolináře vyrostl fíkovník. „Už má dokonce plody, takže si do zahrádky zkusím odnést i tuhle odnož,“ těší se „Baťa“.

Zahrádkářům se loni podařilo po dlouholetých snahách přesvědčit politiky, aby na jejich podporu přijali speciální zahrádkářský zákon. Jejich koníček je v něm označen jako veřejně prospěšná činnost. Na to již podle Kozlíka slyší některé radnice. „Přihlížejí k tomu při sjednávání výše pronájmu,“ pochvaluje si šéf zahrádkářů s tím, že díky zákonnému ukotvení se nyní za pronájem pozemků zahrádkářských kolonií mnohdy platí jen co nejnižší částka.

Čtenáři Deníku chtějí zálohované petky i v ČR. Slovensko může být vzorem

Prospěšnost zahrádkaření pro společnost potvrzují také vědci. „Zahrádky jsou ve městech prostorem pro přírodu, který absorbuje vodu a ochlazuje vzduch,“ uvedl Jan Vávra ze Sociologického ústavu Akademie věd, jenž byl editorem nově vydaného sborníku Zahrádkářské osady aneb proč neztrácet půdu pod nohama. Nejde ale jen o rostliny a hmyz, kterého v zahrádkách žije více než v okolním městě. „Děti se zde učí, jak se pěstují rostliny i jak vypadají různí živočichové,“ konstatoval.

Za hlavní přínos zahrádek ale lidé podle výzkumu odborníků stále považují vypěstované plodiny. „Jsou v biokvalitě a vypěstovali si je sami, takže vědí, z jakých zdrojů jsou. Váží si jich, protože za nimi vidí svou práci,“ prohlásil Vávra. Kdo nemůže mít zahrádku, využívá alespoň stále populárnější komunitní zahrady budované na předměstích. „Je to zajímavá věc, ale když na nich máte k dispozici dva, tři metry čtvereční záhonů, tak to nenahradí to, co chcete mít na vlastní dvousetmetrové zahrádce,“ dodal.