Jedním z milníků vaší kariéry byla role ve filmu Román pro ženy. Coby charismatický elegán jste se díky němu stal idolem také mladších ročníků.
Nebylo to tak rychlé, až s přibývajícími roky, kdy film běžel často v televizi.

Elegánem jste pro vaše fanynky doteď. Bestiář, Román pro pokročilé… i v nejnovějším filmu umíte zlomit srdce. Jste i v komedii Za vším hledej ženu šarmantním mužem s tvrdou slupkou?
Snažím se ze všech sil, ale víc prozradit nemůžu, musíte přijít do kina!

Jste muž tvrdé slupky i v civilu? Odváží se vás lidé na ulici oslovit, požádat o podpis nebo o fotku?
Tvrdá slupka… víte, to je takové trochu klišé. Zkrátka vypadám, jak vypadám. Jsem vysoký, plešatý chlap, asi na první pohled nepůsobím jako miloučký dědoušek. Ale lidé si o fotku říkají běžně a já se snažím vyhovět.

Vraťme se ke komedii Za vším hledej ženu. Proč myslíte, že jsou v poslední době právě takové filmy tak úspěšné?
Život sám o sobě je dost těžký, a tak si většina lidí chodí do kina odpočinout, nikoli na další šichtu.

close Marek Vašut info Zdroj: se souhlasem Falcon/foto Renata Foltýsová zoom_in Marek Vašut

Je něco konkrétního, čím se natáčení podobných komedií odlišuje od jiného natáčení?
Liší se jen tématem. Jinak je práce stejně zodpovědná, ať už točíte komedii, nebo špionážní thriller.

V tiskové zprávě vaše filmová kolegyně Betka Stanková řekla: „Tu roli jsem vzala jenom kvůli tomu, že jsem si myslela, že s Markem Vašutem bude nějaká intimní scéna, ale nebyla. Tak třeba příště.“ Můžeme se těšit na pokračování?
Nikdo nevíme, co má pro nás osud ve svých kartách. Nechme se překvapit!

Na začátku září jste se objevil v České televizi v cyklu Velikáni filmu. Jak se cítíte, když jste právě jako velikán označen?
Vůbec o tom nevím a jsem samozřejmě polichocen. Určitě je to lepší, než kdybych byl zařazen mezi trpaslíky filmu. I když někteří mne tam určitě řadí, budiž jim to přáno. (smích)

Tím filmem, který Česká televize vysílala, byly nyní již legendární Pěsti ve tmě. Vzpomenete si, co vás na té roli tehdy tak zaujalo, že jste se rozhodl jít na kamerové zkoušky?
Silný příběh, první hlavní role v životě – kdo by odolal?

Byl jste coby mladý herec ambiciózní? A myslíte si, že lze vůbec herecké povolání dělat bez ambicí?
Určitě lze, jen jsem takovou herečku ani herce ještě nepotkal. Důležité je v té otázce ale slovo mladý. S přibývajícími lety se věci mění…

V jednom rozhovoru Antonio Banderas řekl, že když se mu podařilo dosáhnout prvního většího úspěchu, uvolnil se a byl v klidu. Pak už nechal jen věci plout, žádné velké ambice. Neměl jste to s těmi Pěstmi ve tmě podobně?
Můj o mezinárodní parník slavnější kolega mi mluví z duše! Měli jsme s „Tondou“ velké štěstí, že nás první větší úspěch „postihl“ jako mladíky a mohli jsme si dovolit ten luxus nechat jen věci plout, žádné velké ambice… Když máte v kariéře kliku, tak to jde. Kdo ví, jak bychom na tom ale byli s nenaplněnými ambicemi coby šedesátníci, které nikdo nezná…

Znáte nejen tuzemské, ale velmi dobře i zahraniční herecké podmínky. Jistě jste měl v zahraničí možnost posunout se dál a být blíž zajímavým nabídkám. Bylo na nich ale něco, za co vám herecká profese nestála?
Jistě. Abyste udělala skutečně dlouholetou kariéru, musíte se do Hollywoodu, do toho oka hurikánu, odstěhovat a tam pracovat a zkoušet prorazit. A tak silnou touhu jsem v sobě nikdy neměl. Je to totiž bez záruky. 99,9 procentům se to nezdaří!

Pokud někdo touží po tom, stát se hercem, pak prý touží i po tom, být známý a slavný. Ve vašem případě mi ale nepřijde, že byste právě po tomhle toužil.
Já jsem se profesionálním hercem stal v první polovině osmdesátých let především proto, že v té době to znamenalo území relativní svobody, kde člověk mohl dosáhnout jistých úspěchů, aniž by kvůli tomu musel vstoupit do komunistické strany, a to pro mne bylo důležité. Dnes bych asi „na herce“ nešel.