Narodil se 2. dubna v Dobrovicích nedaleko Mladé Boleslavi a ačkoli vyrůstal a studoval v Praze, kde také účinkoval v několika amatérských divadelních souborech, jako profesionální herec začínal v roce 1946 ve zlínském Divadle pracujících a po vojně pokračoval ve Státním divadle v Ostravě.

Velkým skokem v jeho kariéře pak byl přestup z moravskoslezské metropole do Realistického divadla v Praze, kde působil od roku 1962 dlouhých 28 let. 

Jan Nedbal v Matematice zločinu
Jan Nedbal: Příběh Tomáše Tomana jsem neznal. Zažil obrovský nátlak na psychiku

Vytvořil tam desítky rolí, v nichž si získal pověst moderního intelektuála, aristokrata, bránícího se banalitě noblesou a ironií. Objevil se například v roli Shakespearova Richarda III. nebo Pelopa ve Vrchlického hře Námluvy Pelopovy. Do divadla se začalo chodit „na Adamíru“.

Svými hereckými výkony na sebe okamžitě upozornil a projevilo se to i na počtu nabídek z televize a filmu.

Patrokles i agent z Majora Zemana

V roce 1964 si zahrál židovského lékaře za protektorátu ve filmu Zbyňka Brynycha …a pátý jezdec je Strach. O rok později si naopak střihl postavu nacisty ve válečném dramatu Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou, natočeném podle knihy Arnošta Lustiga. Z mnoha Adamírových televizních titulů vynikají například seriály Byl jednou jeden dům (1974), ve kterém se proměnil v bonvivána s antickým jménem Patrokles Nerudný, nebo Panoptikum města pražského (1987), kde ztvárnil policejního radu Korejse.

Panoptikum. I v roli policejního rady Korejse uplatnil svou noblesu.Panoptikum. I v roli policejního rady Korejse uplatnil Jiří Adamíra svou noblesuZdroj: se svolením České televize

Jako lékař se mihl v populárních Chalupářích (1975) a nevyhnul se ani účinkování v dobově poplatných dílech jako 30 případů majora Zemana (roli opata měl v epizodě Rubínové kříže z roku 1975 a agentem Albertem Mestreyem byl v Poselství z neznámé země v roce 1978), Inženýrská odyssea a v méně povedeném seriálu Dnes v jednom domě (1980) režiséra Františka Filipa. Ovšem, ať už hrál cokoliv, jeho postavy měly charisma a jakousi aristokratičnost.

Magnet na ženy

Adamírovou předností byl bezpochyby i jeho podmanivý hlas. Nadaboval s ním například postavu Cowleyho ve vybraných dílech britského seriálu Profesionálové, vysílaných Československou televizí v 80. letech. „On uměl udělat takový hlas, že ženy omdlévaly. Té intonační vlně se říkalo Adamírovská,“ vzpomínala na herce rozhlasová režisérka Hana Kofránková v televizním pořadu Příběhy slavných.

Herec František Němec slaví 80. narozeniny. Připomeňte si jeho slavnou kariéru
František Němec ve filmu Jak dostat tatínka do polepšovny zažil i krušné chvilky

Jeho charisma a noblesa byly pro ženy doslova magnetem. Všechny kolegyně na něj vzpomínají jako na muže, jehož kouzlu se podlehlo velmi snadno. „Byl milý, pozorný a dovedl dělat psí kusy, aby vás získal. Napřed jsem se přece jenom trošku bránila, ale nakonec jsem neodolala,“ dodala k tomu Adamírova druhá žena Ljuba Benešová, se kterou se herec seznámil během působení v Ostravě, kde ji přebral kolegovi Josefu Langmilerovi.

Jiří Adamíra při studiu role.Jiří Adamíra při studiu roleZdroj: Archiv ND, Hana Smejkalová, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Poslední Adamírovou životní partnerkou pak byla herečka Hana Maciuchová, která ho charakterizovala následovně: „Duše a běsi. Nedá se říct, že by měl jednu výraznou osobní vlastnost. Byla to zajímavá paleta kladů, záporů, opravdu vytříbené duchovnosti a zároveň zvláštního humoru a temperamentu. Byl dobře namíchaný.“

Bolest nedával najevo

Herečtí kolegové z divadla na Adamíru vzpomínají jako na empatického člověka, který jim dokázal zvednout náladu, když bylo třeba. Ačkoliv navenek působil odtažitě a díky tomu ho nikdo neobtěžoval s malichernostmi, dokázal být velmi srdečný.

S láskou na něj vzpomínají i jeho studenti, které učil herectví na pražské DAMU. Patřily mezi ně osobnosti jako Martin Myšička, Kristýna Frejová nebo Sabina Remundová. Ani před nimi nedával najevo své utrpení.

Hříšní lidé Města pražského
KVÍZ: České krimi táhne. Ověřte si, co víte o legendárních seriálech

Ke konci života totiž trpěl zánětlivým onemocněním kloubů, které je velmi bolestivé. Nikdy si ale nestěžoval, že by ho něco bolelo, na zkoušky do divadla chodil vždy včas a odvedl perfektní výkon. Ten, kdo nevěděl, jak moc Adamíra trpí, myslel by si, že má před sebou zdravého člověka.

Jeho posledním představením byla derniéra Čechovova Strýčka Váni v Národním divadle v květnu 1993. Tenkrát ještě nikdo netušil, že se na jeviště už nikdy nevrátí. Zemřel na komplikace po operaci rakoviny páteře 14. srpna téhož roku ve věku 67 let.