Snášíte druhé těhotenství lépe než první?
Cítím, že o trošku hůř v tom smyslu, že už nemám svůj potřebný čas na odpočinek. Chci si zdřímnout, ale na druhé straně je syn, který vyžaduje mou pozornost, a tak nemám šanci. V tom je druhé těhotenství jiné. Cítím i to, že jsem víc unavená. Neříkám, že se cítím hrozně nebo tragicky, ale je to náročnější.

Tenis je sobecký sport. S holkama se respektujeme, na kafe ale nechodíme, říká Barbora Strýcová:

| Video: Youtube

Prozradíte, kdy máte termín porodu a pohlaví miminka?
Rodit bych měla začátkem května a pohlaví s partnerem víme, ale nechceme ho veřejně prozrazovat.

Nosíte teď jiné oblečení než jako aktivní sportovkyně bez dětí?
Řekla bych, že vůbec. Mateřskou módu nenosím, oblékám hodně oversized věci, chlapské džíny a sem tam si vezmu legíny, které jsou mi nad břicho. Ale myslím, že ani v těhotenství se můj šatník nezměnil.

Od puberty vyznáváte stejný styl?
Ano. (smích) Sedí mi ležérní sportovní elegance. Ráda nosím i podpatky, ale nemám moc příležitostí, kam je brát. Boty na podpatku jsem využívala dřív, když jsem ještě hrála. Mívali jsme různé party, kde člověk musel být nóbl. Jediné, co se od puberty změnilo, je, že nosím víc barev. Ne úplně křiklavých, spíš střídmějších, ale někdy si vezmu i kousek, který na první pohled zaujme.

Stíháte sledovat módní trendy?
Sleduju je, vím, co se letos bude nosit, ale jdu v tomto směru proti proudu, a přesně to, co bude módní, nosit nechci, budou to mít všichni. (smích)

Máte v šatníku svůj oblíbený kousek, který byste za žádnou cenu nedala pryč?
Mám tam jedny džíny a pak mikinu, která je mi neskutečně příjemná. Je to víc o tom, že se v ní cítím komfortně, než o tom, že je nádherná.

Barbora Strýcová nafotila se synem kampaň pro známou oděvní značku:

Fotogalerie: Barbora Strýcová nafotila se synem novou kolekci pro módní značku

U sportovkyň to bývá obvykle tak, že kariéra je dlouho na prvním místě, a někdy dokonce zvažují, zda se vůbec pustit do dítěte. Bylo to u vás podobné?
Také jsem měla dlouho kariéru na prvním místě, moje kariéra byl můj život. Tenisem jsem se živila od svých patnácti let, bylo pro mě složité ten svět opustit. Ale já ho chtěla opustit právě kvůli dítěti. Bylo mi čtyřiatřicet let, když jsem si řekla, že už bych dítě měla mít. A opravdu jsme na něm s partnerem pracovali a chtěla jsem ho.

Takže pro vás nebylo těžké vzdát se kariéry?
Mně hodně pomohlo to, že jsem otěhotněla na turnaji a tenisu jsem se vzdala. Pak jsem se k němu na nějaký čas vrátila a ten návrat se mi dost povedl. Ale musím říct, že odejít ze sportu, který je v dobrém smyslu sobecký, a jít do mateřství a být mámou, bylo strašně těžký. Začátky byly opravdu složité.

Podruhé jste odcházela na mateřskou v době, kdy jste vyhrála Wimbledon. Našel se někdo, kdo řekl, že jste blázen?
Strašně lidí. (smích) Ani je neumím spočítat. Říkali, jestli jsem se nezbláznila, že odcházím v době, kdy vyhrávám. Navíc já řekla, že odcházím z tenisu úplně. Faktem ale je, že jsem se do něj vrátila jen kvůli sobě. Dlužila jsem si to. Poprvé jsem skončila za covidu a proto, že jsem byla těhotná. A ne proto, že jsem to chtěla. U sportovců se moc často nestává, že končí na vrcholu a můžou skončit. Mně se to ale stalo a jsem za to moc ráda. Ani hvězdám největšího kalibru se tohle nepovedlo a mně jo.

Teď vám položím otázku, na kterou se ptá určitě spousta lidí. Je to skutečně definitivní konec?
Hodně lidí se mě na to ptá a já říkám, že ano. Vím, že to tak je, už to v sobě necítím. Je to těžký popsat, ale ty čtyři měsíce, co jsem se vracela do kondice a do procesu tenisu, bylo něco tak náročného. Navíc s dítětem, které nebylo úplně spací… Hodně jsem se oddělala fyzicky. Dala jsem do toho vše, co ve mně bylo, vyčerpalo mě to. Vím, jak je to náročný a už to nechci. Myslím, že tahle kapitola je uzavřená. A cítím, že by to tak mělo zůstat.