Ten den konečně ve vlastním podniku Coffeein na rohu Náměstí Jana Žižky z Trocnova přivítala první hosty - jak jinak než v Čáslavi a v kavárně se dvěma velkými okny.
Patnáct let je dlouhá doba při čekání na splnění snu. Co vás brzdilo?
Celou tu dobu jsem o tom jen mluvila, protože jsem se pořád něčeho bála. Bála jsem se vystoupit z té komfortní zóny zaměstnance a také jsem měla strach investovat nemalé peníze. Mám vystudovanou ekonomiku a cestovní ruch na Střední zemědělské škole Čáslav, ale od 19 let jsem v podstatě pracovala po hospodách. Každý mi říkal, že jsem šikovná a rychlá. Tak jsem si nakonec řekla, že nebudu na stará kolena dřít jen pro ostatní, ale zkusím to přeci jen sama na sebe.
Takže nejspíš i u vás platilo: kdo si počká, ten se dočká?
Poslední tři roky jsem se už dívala po prostorech, ale nikdy to nebylo ono. Měla jsem dokonce jeden rozjednaný tady v Čáslavi, ale najednou do toho přišel covid. Ještě, že jsem to tehdy nevzala, to bych se nejspíš houpala na hrušce. Až loni v prosinci mě na můj svátek vzala sestra sem. Když jsme procházely kolem výlohy, visela tu cedule k pronájmu. Byla jsem sice druhý zájemce, ale souhra náhod rozhodla. Přišlo to, kdy to mělo přijít, a já doufám, že to vyjde. Je to skvělé místo.
Lucie Křížková si splnila sen a v Čáslavi otevřela kavárnu.
Věděla jste přesně, co chcete? Za ty roky už jste si určitě vytvořila představu jak by měla vaše kavárna vypadat.
Ano, odjakživa jsem měla jasnou vizi, sen. A vždycky, když jsem zavřela oči, viděla jsem Čáslav, dvě velká okna, kytky, dřevo a kov. A to tady taky mám. Mám přesně ten prostor, který jsem si vysnila. S architektkou jsme pak udělaly plány, sehnaly zedníky a v únoru se začalo stavět. Začátkem května bylo hotovo. To bylo tip ťop, protože jsem otevírala v pátek 5. května.
Jaké máte první dojmy po pár dnech v roli majitelky kavárny?
První den byl super, to víte, takové ty oťukávačky. Jeden návštěvník pak dal na Facebook fotky kavárny a tím to doslova odpálil. Myslím, že u mě bude mít navždy kafe zdarma. Byl to opravdu masakr, stály tu fronty lidí. Protože jsem člověk, co si nechává zadní vrátka, říkala jsem si, že to bylo nejspíš ze zvědavosti. Ale lidé se sem dál vrací, někteří chodí dokonce každý den a není skoro člověka, který by mi při odchodu nepopřál hodně štěstí a nepochválil kafe a dorty. Myslím, že vidí, jaký k tomu mám přístup, a že je to opravdu moje srdcovka.
Lucie Křížková si splnila sen a v Čáslavi otevřela kavárnu.
S obsluhou zákazníků máte letité zkušenosti, co ale samotný provoz kavárny?
To všechno potřebuju teprve podchytit, jsem vlastně úplný začátečník. Nevím kolik kafe objednat, nevím kolik je třeba napéct dortů, takže jsem vlastně v takovém zkušebním provozu. Minulý týden jsem si třeba nechala napéct čtyři dorty s tím, že to bude stačit. Ale ne. Musím prostě narvat vitrínu. Ale ono si to sedne. To dám.
Říkala jste, že lidé chválí vaše zákusky. Pečete si sama nebo máte dvorní pekárnu?
Pečou mi holky z alternativní jídelny U Slunce v Kutné Hoře. Jsou to srdcařky jako já a dělají krásné domácí dorty a koláče. Já nikdy nechtěla honosné dorty, ale přesně takový štrúdl z domácího těsta nebo bábovku ke kávě, to musí být.
Teď jste tu sama, což musí být docela náročný. Plánujete nějakou posilu?
Mám představu, že tu budu od úterý do pátku a v neděli sama. Copak já si to oběhnu, jsem vycvičená z těch velkých provozů, jsem rychlá a dělám už věci automaticky. V sobotu bych ale potřebovala brigádníka, protože tady nemám myčku, tak alespoň na pomoc s nádobím. Na druhou stranu: já to s lidmi umím a i když nestíhám, udělám si z toho srandu a oni to berou a zasmějí se taky. Jsem komunikativní a práce s lidmi mě baví. Největší zadostiučinění je, když zákazník odchází, řekne vám, že je to tady krásný a útulný a že jim kafe i dortíky moc chutnají. To mě strašně hřeje.
18
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
