Co by znamenalo, kdyby byl v čele státu voják?
Vůbec nic. Generálské výložky nehrají žádnou roli. Prezidentské pravomoci určuje ústava, nikoli bývalé povolání. „Žádné zavlečení do války nepřipadá v úvahu. Koneckonců, i kdyby to nějaký prezident udělat chtěl, nemá na to vůbec žádné kompetence. Takové rozhodnutí by bylo na parlamentu a na vládě. O tom ale nikdo neuvažuje, válka České republice nehrozí,“ zdůraznil ve čtvrteční debatě Deníku premiér Petr Fiala (ODS).

Česká vlajka - Ilustrační foto
Co může a nemůže prezident? Nový seriál Deníku odpovídá na klíčové otázky

Kdo vyhlašuje válečný stav?
Česká ústava zakotvuje válečný stav pro případ našeho napadení nebo plnění spojeneckých závazků. O válečném stavu rozhodují obě komory Parlamentu absolutní většinou hlasů (101 poslanců a 41 senátorů). Prezident republiky v tomto rozhodování žádnou roli nemá. „Prezident republiky sice rozhoduje o mobilizaci, avšak jednak na návrh a se souhlasem vlády, jednak jen za válečného stavu, o němž rozhodl Parlament,“ vysvětluje Kysela.

Kalendář seriálu Deníku:
Vztah k vládě
Vztah k armádě
Vztah k justici
Vztah k parlamentu
→ Role v zahraniční politice ve středu 25. ledna
→ To nejlepší a souhrn seriálu ve čtvrtek 26. ledna

Mohou být na našem území cizí vojska?
Jde o kompetenci obou komor Parlamentu ČR, ve vyjmenovaných případech vlády. Poslanci a senátoři schvalují jak vysílání vojenských misí do zahraničí, tak přítomnost cizích vojsk na území ČR. Musejí souhlasit i s případnými přejezdy vojenských konvojů, jako tomu bylo v případě přesunů amerických kolon. Příslušníci Armády ČR působili například v Afghánistánu, Mali, na Sinaji nebo v Pobaltí. Zvažovalo se i umístění amerického radaru v Brdech, ale tuto iniciativu ukončil prezident USA Barack Obama. Od té doby nic podobného na stole není, jak zdůrazňuje premiér Petr Fiala.

Petr Pavel a Andrej Babiš
První živá debata Pavla a Babiše? Pustili se do sebe kvůli nepravdám i míru

Článek 63 Ústavy ČR
(1) Prezident republiky dále
a) zastupuje stát navenek,
c) je vrchním velitelem ozbrojených sil,
g) jmenuje a povyšuje generály

(3) Rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavce 1 vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády.

(4) Za rozhodnutí prezidenta republiky, které vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, odpovídá vláda.

Kdo řídí armádu?
Je to náčelník Generálního štábu AČR, jímž je v současnosti generál Karel Řehka. Toho jmenuje a odvolává prezident na základě návrhu vlády. „Prezident republiky armádu neřídí, větší vliv má pouze na hradní stráž, ovšem i tu řídí náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky. Objem finančních prostředků na provoz a vyzbrojování ozbrojených sil určuje zákon o státním rozpočtu, který připravuje vláda a schvaluje Poslanecká sněmovna,“ uvádí Jan Kysela.

Ovlivňuje prezident podobu Armády ČR?
Svým způsobem ano. Je například zvykem, že promlouvá na velitelských shromážděních. Miloš Zeman tuto příležitost nikdy nevynechal. Vždy prosazoval plnění závazku vydávat dvě procenta HDP na obranu. Podporoval i vojenské mise a modernizaci armády.

Prezident také jmenuje a povyšuje generály, a to na návrh vlády. U vojáků to probíhá většinou bez komplikací. Jak známo, Miloš Zeman odmítl sedmkrát jmenovat generálem šéfa Bezpečnostní informační služby Michala Koudelku. Nevyslyšel ani návrh na povýšení ředitele Krajské policejní správy v Olomouci Tomáš Landsfelda.

Seriál Deníku: Co může a nemůže prezident
Politici slibují, blázni se radují. To asi napadne nejednoho občana, který zaslechl, co všechno chtějí prezidentští kandidáti dělat. Třeba odvolat vládu. Nebo nezavléci zemi do války. Snížit daně. Eventuálně je zvýšit. Pomoci lidem s cenami energií. Nic z toho ovšem podle Ústavy ČR činit nemohou. Nemají na to zákonnou pravomoc. Vliv zajisté ano, ale to je něco zcela jiného. V seriálu Deníku vám nabídneme odpovědi na opakující se otázky ohledně prezidentských kompetencí.