Provozovatel Nemocnice Hořovice, nedaleké Rehabilitační nemocnice Beroun – a také Onkologického a radiologického centra Multiscan Pardubice i dalších firem; dohromady jich je desítka a věnují se i výrobě léčiv a jejich distribuci. Do naší země se přitom rodák z vísky v řeckých horách dostal víceméně náhodou – a k podnikání ve zdravotnictví pak vlastně náhodou dvojnásobnou.

Porota v čele s Lubomírem Stokláskem z pelhřimovského Agrostroje, který titul EY Podnikatel roku České republiky získal v roce 2017, ocenila jeho ctižádostivost, vytrvalost a odvahu k podnikání v cizí zemi, jež vedly k tomu, že se se mu ve Středočeském kraji podařilo na základech starších nemocnic vybudovat velmi oceňovaná zdravotnická zařízení.

„V centru naší pozornosti je vždy člověk – snažíme se působit na pacienty tak, aby se v našich zařízeních cítili dobře. Vzdorujeme lidem, kteří nás řadí do průměru. A to nám dává ohromnou sílu,“ říká Zavalianis, jenž do svého podnikání zapojil i manželku a starší dceru.

To, že zakotví u nás, přitom předem neplánoval. Do tehdejší socialistické Prahy ho v roce 1985 vyslalo Panhelénské socialistické hnutí, udržující tehdy úzké vazby s Komunistickou stranou Československa, aby studoval národohospodářské plánování na Vysoké škole ekonomické. V rámci stipendijního programu měl sice původně namířeno na medicínu, avšak z toho sešlo.

Po škole se vrátil do své domoviny, kde si se společníkem zřídil firmu zajišťující zásobování lodí. Po pár letech však odešel pracovat do Polska – a nakonec v devadesátých letech přicestoval podruhé k nám. Jak se ukázalo, už natrvalo. „Život v Československu se mi za studií velmi líbil, a tak jsem se vrátil zpět. Myslím, že má působnost v České republice je přínosná, byť jsem ekonomický imigrant,“ ohlíží se zpět za svým tehdejším rozhodnutím.

Ilustrační foto
Kraj je ekonomickou dvojkou republiky

Zprvu však netušil, že se bude věnovat právě budování nemocnic, s čímž do té doby neměl zkušenosti (a chybělo mu nejen vzdělání, ale jako cizinci i rozhled v medicínských poměrech v naší zemi). To skutečně přišlo náhodou – a nebylo to hned. Nicméně – podařilo se.

Dnes s úsměvem podotýká, že základ podnikání je vlastně ve všech oborech stejný: přijít s bezpečnou a přitažlivou nabídkou – přičemž je třeba najít odborníky, kteří se o to postarají. A udržet si je – což není jen otázka platu; za důležité označuje také vzdělávací programy i nabídku benefitů (včetně školek pro děti, služebních bytů či možnosti získat bezúročnou půjčku).

O tom, jak tahle pravidla fungují, vypovídají výsledky: podařilo se mu vybudovat holding s bezmála třímiliardovým obratem, který je druhou největší soukromou skupinou v rámci zdravotnictví v České republice.

V rámci rozvojových plánů chystá změnu v přístupu k pacientům (ti si už dnes v rámci péče hrazené zdravotní pojišťovnou, pokud to dieta daná zdravotním stavem umožňuje, mohou na nemocničním menu vybírat z více jídel nabízených v rámci nemocniční stravy – a mají i možnost sami si zaplatit pokrm vybraný z jídelníčku podobně jako v restauraci; k dispozici jsou standardně televize i připojení k internetu). Nově se chce zaměřit na psychickou rehabilitaci nemocných jako doplněk standardní léčby.

V devatenáctileté historii soutěže EY Podnikatel roku se k celorepublikovému vítězství probojovali tři podnikatelé ze středních Čech. Loni získala krajský titul Alexandra Kala ze společnosti Profimed, která dodává pomůcky ústní hygieny. Letošní výsledky národního finále (jehož vítěz se pak v červnu zúčastní celosvětového klání v Monte Carlu) budou vyhlášeny v úterý 5. března.

Ilustrační foto
Inovační centrum nabízí práci pro vědce