Pro sedmitisícové město není možná jedna zavřená hospoda až takové neštěstí, najdou se tu další podobná zařízení, horší je to však na vesnicích.

Podobný případ je například v Mečeříži, kde žije cca 530 obyvatel. I tam končí hospoda, do které místní rádi chodívali. „Ano, končí k 30. dubnu a máme vyhlášený záměr na pronájem. Na malých obcích je problém udržet obchod, pohostinství, nemluvě o lékaři,“ uvedla mečeříšská starostka Jana Fabiánová.

Hospoda je podle ní pro obec velmi důležitá. V Mečeříži totiž pořádají hodně akcí a na všechny je zapotřebí zajistit občerstvení. „V případě, že nám skončí hospoda, tak s tím budeme mít problém. V současné době máme čtyři akce za měsíc a ty by se nám opravdu těžko pořádaly,“ dodala Fabiánová.

Starosta: Bez hospody by tady chcípnul pes

Do nedávna se také moc nedařilo sehnat nového hostinského do zařízení v Ledcích. „V podstatě jsme hospodu obsadili jedním z místních, nějakým způsobem to funguje,“ popsal situaci starosta Ledců Josef Keller.

I on vyzdvihl, že je podobné zařízení pro obec velmi důležité. „Bez hospody by tady chcípnul pes. Je to kulturní bod a základna všeho, máme tam i sál, občas se v něm koná i nějaký ten ples,“ dodal starosta s tím, je to středobod obce, ve kterém se odehrává veškeré dění.

Pronájmy se často nedaří, přestože obce hospody často dotují, pronájem dávají za symbolickou cenu, či zdarma, případně nabízejí další možnosti, jak pohostinstvím ulevit. Na Mladoboleslavsku se do problémů dostávají desítky takových zařízení.

Poslední hřebíček do rakve? Zákaz kouření

Podle prezidenta Asociace hotelů a restaurací ČR Václava Stárka stojí za tím, že hospody končí hned několik faktorů. U těch venkovských je podle něho na vině především zákaz kouření. „Trpí také ekonomicky, kdy jedou na minimálních cenách s minimálními maržemi. Většinou se musí živit ještě jinak,“ vysvětlil Stárek.

Další problematický parametr vidí v tom, že mnohdy například obědy nabízejí nejrůznější další podnikající subjekty jako různé spolky nebo školní jídelny, které v některých případech nabízejí levnější jídlo i veřejnosti a hospodští jim těžko konkurují.

Stárkova slova o problémech po zákazu kouření potvrzuje také majitelka Benátecké restaurace Na Vyhlídce Marie Mikešová. „Zákaz kouření byl pro nás poslední hřebíček, od té doby si ode mě chlapi kupují sudy piva do garáže,“ posteskla si žena, která restauraci Na Vyhlídce provozovala dlouhých dvacet let s manželem, kvůli kterému jí kdysi vlastně koupili.

„Manžel tu hospodu strašně chtěl a tak se začal domlouvat s bývalým majitelem. Nakonec si plácli, ale majitel mezitím zemřel,“ zavzpomínala žena. Poté se celá věc protáhla, protože se nemovitost stala předmětem dědického řízení. Nakonec ji ale manželé přeci jenom koupili.

Deset let pak zde pan Mikeš vařil a jeho žen a obsluhovala. Až do doby než onemocněl. „Manžel zemřel na rakovinu slinivky před deseti lety,“ zmínila hospodská, která zařízení od té doby provozuje sama.

Z hospody budou byty

Část zařízení dlouhodobě pronajímá na bydlení. Z výčepu, salonu a dalších prostor budou další tři byty. Cestou pronájmu hospody jako takové žena jít nechce. „Dvakrát jsem jí pronajala a bylo to strašné, to už to raději zavřu,“ podotkla.

Restaurace sice není vyloženě ztrátová, ovšem vydělává jen tak na provoz. Mikešová dále kritizovala kromě zákazu kouření i zavedení EET (elektronická evidence tržeb) a také další byrokratické kroky. Ve finále je vlastně ráda, že si konečně užije klidný důchod a svého nejmladšího tříletého vnoučka.

Je to ale trochu se slzou v oku, protože restaurace má na tomto místě silnou tradici. Místní hovoří o tom, že zde je pohostinství alespoň tři sta let, podle fotografií z muzea je doložitelných více než sto let existence a fungování místního hostince.