Otevřete dveře a zůstanete ohromeně stát. Proti vám se objeví, opět, náš první prezident a zase na koni. Obrovský, 2,5 x 3 metry velký, obraz dominuje celému prostoru, který lze stručně popsat jako „nevídaný“. „Obraz Jezdecký portrét T. G. Masaryka je kopie, originál obrazu malíře Františka Horníka je v Chicagu,“ říká Magdalena Elznicová Mikesková, ředitelka Muzea T. G. Masaryka Rakovník, pod které lánské muzeum, jako jedna z pěti poboček, spadá.

Ocitli jsme se v přízemí muzea, které mapuje vše kolem Masaryka. Všude tmavé krovy, žádná oddělená poschodí, vše je průhledné. Každý krok v těchto prostorách vzbuzuje v mnohých zvláštní pocity tady všude kolem jsou totiž naše dějiny.

Budovu právě opouští výprava asi dvaceti Japonců. „Měli tu být půl hodiny, ale zdrželi se hodinu a půl, tak byli zaujati a nadšeni,“ říká vedoucí lánského muzea Barbora Bednářová Šafránková.

Jak evropské fondy pomáhají zachraňovat české památky?

Lánské muzeum představuje osobnost T. G. Masaryka a dobu, ve které žil. Vše je členěno do několika expozic týkajících se jeho života a života jeho rodiny Masaryk a jeho rodina, profesorské období, první světová válka, prezidentské období, období první republiky a časy po Masarykově smrti. „Naším cílem je také ukázat, jak se v daném období u nás žilo, co se vyrábělo,“ popisuje ředitelka.

Podívejte se Mapu projektů EU.

Právě poslední expozice vznikla díky dotaci z evropských fondů a nese název Prezident odešel. „Představuje období těsně po Masarykově smrti, osiřelý zámek, osiřelý zámecký park, ukazujeme nejunikátnější předměty, které se dotýkají života Masaryka a které máme. Expozice pokračuje v našem nejvyšším patře. Ukazuje, co následovalo po Masarykově smrti a jak režimy zacházely s jeho odkazem. Tedy až po současnost,“ přibližuje výstavní prostory vedoucí muzea Barbora Bednářová Šafránková. Nová expozice byla otevřena u příležitosti 100 let naší republiky, loňského 28. října.

Vybudování nové části expozice si vyžádalo dotaci ve výši 5,3 milionu korun. Z Evropské unie přišlo více než 4,5 milionu korun. Zbytek zaplatil Středočeský kraj.

Podařilo se zrestaurovat unikátní sbírkové předměty T. G. Masaryka, které tu dosud nevystavovali. Jde například o jeho nábytek, čalouněné křeslo ze zámku v Lánech, pohovku, jeho proutěný nábytek ze zámeckého parku. Prostory byly upraveny, zlepšen byl kamerový a zabezpečovací systém a také aplikovali nové protipožární nátěry. Podařilo se vylepšit nabídku interaktivního vybavení muzea, jsou tu dotykové obrazovky, díky nim mohou návštěvníci nahlédnout do různých údobí.

Nové technologie 

„Máme také unikátní 3D digitální prezentaci předmětů, díky této technologii si mohou návštěvníci prohlédnout památky ze všech stran. Zájemci si do mobilu mohou stáhnout audio průvodce muzeem, který je kromě češtiny i v angličtině a němčině. Pro seniory jsme pořídili tablety,“ popisuje průvodkyně a propagační pracovnice muzea Irena Smržová.

Muzeum v Lánech navštívilo vloni bezmála 27 tisíc návštěvníků, což je zhruba o třicet procent víc než v letech předešlých.

Špejchar vítá zájemce o historii

„Je to nejvyšší počet, ale zcela jistě to bylo tím, že byly kulaté republikové oslavy. Návštěvnost se ale udržuje každý rok zhruba ve stejné výši nebo mírně roste. Je potěšitelné, že k nám jezdí školní výpravy. A je fajn, že oproti zahraničnímu návštěvníkovi početně vyhrává ten náš český. Masaryk by jistě měl radost,“ dodala ředitelka Muzea T. G. M. Magdalena Elznicová Mikesková.

Ředitelka muzea Magdalena Elznicová Mikesková: Masaryk? Obrovský morální příklad

Když před ní vyslovíte jméno Masaryk, cítíte v ní obrovskou pokoru. Ale i nadšení a zaujetí. Magdalena Elznicová Mikesková je už sedmým rokem ředitelkou Muzea T. G. M. Rakovník, které je příspěvkovou organizací Středočeského kraje a spadá pod ní také Muzeum T. G. Masaryka v Lánech.

Kolik objektů pod správu rakovnického muzea spadá?
Spravujeme čtrnáct objektů, z toho je devět ve vlastnictví Středočeského kraje a ostatní máme ve správě na základě výpůjčky nebo drobného nájmu.

Magdalena Elznicová MikeskováKteré to jsou?
Sídlo organizace je v Rakovníku, kde máme kanceláře a odborná pracoviště. Rakovnické expozice a výstavní prostory jsou umístěny v barokním objektu Plaských cisterciáků. Vlastivědné muzeum v Jesenici mapuje nejméně osídlenou část středočeského regionu, bývalých Sudet. Muzeum v Novém Strašecí je zajímavé keltskou expozicí s nálezem slavné keltské hlavy a výrobou švartnových náramků. Památník Joachima Barranda ve Skryjích vystavuje trilobity a informuje o životě významného paleontologa. Pamětní síň Jaroslav Fraňka v Nezabudicích je věnována místní historické osobnosti – legionáři a bojovníkovi proti fašismu. Rakovnická Galerie Samson Cafeé je nekuřácká kavárna sloužící k výstavním
účelům a dalším akcím. Spravujeme Pražskou bránu a Vysokou bránu v Rakovníku, Pamětní síň Alice Masarykové a Českého červeného kříže v Lánech, pochopitelně lánské Muzeum T. G. Masaryka a budovu knihovny a depozitáře.

Dotaci 4,5 milionu korun z Evropské unie a 800 tisíc korun od Středočeského kraje jste využili pro lánskou expozici „Prezident odešel“. Jak na to reagují návštěvníci?
I když mám ráda všechny části našeho muzea, právě ty nejnovější prostory v nejvyšším patře popisující svět kolem konce života Masaryka a čas po jeho smrti patří k těm velice sledovaným.

Co vás napadne, když řeknu Masaryk?
Obrovská meta, obrovský morální příklad. Pro mě je to největší Čech a řadím ho na samou špičku nejkvalitnějších osobností na světě, mám k němu velmi pozitivní vztah. Jaký máte vztah k Lánům? Jsem původně z Rakovníka, ale více než třináct let žiju v Lánech a už několik let bydlím jen pár desítek metrů od muzea, takže v lánském muzeu jsem velmi často. I když mám všechny naše pobočky ráda, tohle místo je mnou nejvíce navštěvované, mám k němu srdečně nejsilnější vztah, je to vlastně takové moje dítě.

Které exponáty přitahují v lánském muzeu nejvíce?
Každý si tam najde to své. Fajnšmekři, kteří o Masarykovi něco vědí, chtějí podrobnější informace. Jiný přístup, spíše edukativní, máme ke školním výpravám. Jinak se chovají rodiny s dětmi, jinak zase pamětníci. Každý tu objeví něco, co mu utkví v paměti.

Z čeho máte v muzejní oblasti
největší radost?
Pozitivní jsou reakce návštěvníků, kteří vyjadřují spokojenost. Nejraději mám, pochopitelně, když to vyjádří osobně. Mám dobrý pocit, když se nám vydaří jakákoliv akce, když přijedou pamětníci, osobnosti, když jsou spokojené školy. Prostě když to kolem nás žije.

A co berete jako negativní stránku vaší činnosti?
Nejhorší pro mě je byrokracie, která nás zahlcuje. A pak je zde náročná správa objektů a udržování modernosti expozic. Máme hodně objektů a hodně expozic a ty postupně chátrají a zastarávají. Jakmile se vám povede jedna budova zcela opravit, nebo modernizovat expozici, už máte v zorném poli další objekt. Každý rok je proto třeba zapracovat na více objektech či expozicích. Vloni jsme se hodně věnovali lánskému muzeu, ale podařilo se nám vybudovat i nové prostředí muzejní kavárny v Novém Strašecí, dokončili jsme kompletní výměnu oken na budově rakovnického muzea.

A letos?
Letos jsme zmodernizovali návštěvnické zázemí v rakovnickém muzeu, opravili fasádu a čeká nás kompletní oprava střechy na sídle organizace, dále oprava korodujících částí Vysoké brány, oprava fasády v Novém Strašecí a ještě bychom chtěli z dotace ministerstva kultury realizovat novou expozici v Jesenici. Běží nám i projekt rekonstrukce Pamětní síně Alice G. Masarykové. Kvituji v současné době velmi dobrou podporu od našeho zřizovatele Středočeského kraje. V posledních letech jde mnohem více peněz na investice a navíc nám kraj financuje spoluúčasti dotací, které seženeme. Ne vždy tomu v minulosti tak bylo. Je to patrně nikdy nekončící práce. Nicméně z ní mám dobrý pocit a radost. Určitě je to i díky zaměstnancůma spolupracovníkům ve všech pobočkách.

Užijte si zábavné odpoledne s evropskými fondy na Létofestech