„Po éře oblíbené řady Škoda Octavia s motorem vpředu a pohonem zadních kol přinesla nová Š 1000 MB na jaře 1964 revoluční změnu - ve své době nejmodernější motor litrové třídy byl umístěn v zádi lehké samonosné karoserie a poháněl zadní kola. Progresivně řešený automobil navíc vznikal špičkovými technologiemi v nové části mladoboleslavského výrobního závodu – ten byl odborné veřejnosti oficiálně představen 21. března 1964 společně s novým vozem,“ popsal vůz Vítězslav Kodym ze společnosti Škoda Auto.

V té době se zásadně rozšířil závod v Mladé Boleslavi. Na výstavbě i vybavení více než 40 hal společně s dalšími budovami se podílelo přes 300 společností. „Šlo o jednu z nejmodernějších automobilových továren nejen v rámci socialistických zemí. Osmdesátihektarový areál protkalo 13 kilometrů nových silnic, bylo položeno 10 kilometrů železničních kolejí sbíhajících se na seřaďovacím nářadí plus 11 kilometrů podvěsných dopravníků,“ popsal Vítězslav Kodym.

Výroba vozu Škoda 1000 MB znamenalo nasazení tehdejší špičkové techniky. Čtyřdvéřovou karoserii závod vyráběl ze 665 výlisků spojených 6900 bodovými svary. „Evropský primát představovalo tlakové lití bloku motoru Š 1000 MB i skříně čtyřstupňové manuální převodovky z hliníkové slitiny podle patentu českého inženýra Josefa Poláka z roku 1922. Účelně řešený blok motoru o hmotnosti pouze 105 kg nevyžadoval vrtání otvorů, stačilo do odlitku vyřezat závity. Navíc se podařilo podstatně zkrátit dobu výroby a snížit její energetickou náročnost,“ řekl Vítězslav Kodym.

Své označení Š 1000 MB si zasloužil model kvůli zdvihovému objemu zaokrouhlenému na 1000 cm3, zkratka MB potom připomínala výrobu v Mladé Boleslavi. Výroba vystřídala produkci modelové řady Octavia. „V září 1964 se novinka Š 1000 MB představila široké veřejnosti na tradičním strojírenském veletrhu v Brně, v říjnu ji obdivovali také návštěvníci autosalonů v Paříži a Londýně,“ uvedl Vítězslav Kodym.