Od začátku řepné kampaně nás dělí něco přes dva měsíce. Plánujete výhledově opět uvést do praxe nějaká nová opatření?
Naší prioritou je dotáhnout fermentaci organických částí lihovarnických výpalků. Očekávám, že od letošní kampaně už vše poběží bez problémů a bez toho občasného zápachu. Chystáme také jeden nový velký projekt, který je ve fázi příprav dokumentace pro stavební řízení. Chceme postavit dva dekantéry, usazovací tanky, které by v budoucnu nahradily naše sedimentační rybníky. V těch se usazuje hlína, která se do vody dostane při praní řepy a kterou musíme následně vytěžit, nechat proschnout a teprve pak ji vracíme na pole. Se stavbou dekantérů by se celý proces urychlil, ušetřili bychom za těžbu, sušení i dopravu. Tanky bychom rádi postavili na jaře a využívání sedimentačních rybníků následně opustili.

Liberalizace trhu s cukrem se blíží. Je to příležitost, nebo zdroj obav?
Pro nás ta změna předně nebude tak velká. Západ už má kvóty padesát let, u nás jsou od roku 2004, kdy jsme vstoupili do EU. Ještě si tak pamatujeme, co je to liberální trh. Ze znalosti výroby cukru v Evropě – jsme nadnárodní společnost – jsme velmi konkurenceschopní. Z této strany bych tedy strach neměl. Obavu mám ale z toho, co nás čeká jako zemi, která není v eurozóně. Stát nás trochu rozmazlil, protože kurz koruny vůči euru držel pomocí intervencí. My jsme velmi proexportní podnik a 60 procent obratu máme právě v eurech. Pokud se kurz posune třeba z 27 korun za euro na 25 korun, víme už nyní, že se nás to velmi dotkne.

Jak se liberalizace trhu dotkne koncového spotřebitele?
Právě kontrahujeme cukr na příští rok a můžu vám říct, že ceny, za které jej nabízíme, oproti letošnímu roku opět výrazně klesly. Děje se tak v očekávání dalšího navýšení výroby a zmiňovaného uvolnění trhu. Jak se to projeví u koncového spotřebitele, to byste se ale musel zeptat v supermarketech. Ty mohou cukr prodávat extrémně levně i draho a navíc využívat jako zboží k nalákání zákazníka.

Co to znamená?
Nejednou jsem byl svědkem, že supermarkety prodávaly náš cukr za nižší cenu, než za jakou ho nakoupily. To nám radost nedělá a já osobně to považuji za nesmysl a divím se, že to legislativa stále umožňuje, protože tím má i stát méně peněz z DPH. Jaká bude příští rok cena cukru, tedy říct nedovedu.