Do pivovaru jste přišel přes osmi lety. Jak se tady pivní život za ty roky změnil?
Přišel jsem do rohozeckého pivovaru v době, kdy jej koupili naši současní akcionáři. Je třeba říci, že tehdy na naše pivo nikdo nepěl příliš velkou chválu. To se ale za ty roky podařilo výrazně změnit, Rohozec již má nyní po okolí dobré jméno. Jinak ale konkurenční boj je všude kolem velmi silný. Nejsme velký pivovar, který by měl přemíru peněz na vybavování restaurací a drahé dárky. O to více musíme dbát na kvalitu a naše práce je doslova piplačka. Myslím ale, že se nám daří.

Jak to vypadá letos s výstavem? Jaký byl plán?
Plánovali jsme vystavit 70 tisíc hektolitrů piva.

A skutečnost?
Věřím, že se plán podaří splnit, ale nebylo a nebude to jednoduché.

Počasí?
Přesně tak dlouhá zima, krátké jaro. Léto relativně výborné, ale opět krátké. No a zatím podzim taky není pro prodej piva ideální. My totiž hodně spoléháme na turistické lokality, zejména v Českém ráji, srdci turistického ruchu.

Vy pivo neprodáváte jen takzvaně kolem komína, tedy především v Českém ráji, na Mladoboleslavsku, Mělnicku a Liberecku.
To rozhodně ne, těch míst, kde naše pivo čepují, jsou spousty, po celých středních Čechách a v Praze jsou to desítky míst. Ale lahvové pivo míří nejdále i do Číny a Austrálie, naše pivo se pije v Rusku, Španělsku, na Slovensku, v Maďarsku i v Itálii. Nejvíce ale do zahraničí vyvážíme do sousedního Polska.

Váš hit je světlá jedenáctka Skalák, jak v lahvích, tak v sudech. Co dalšího byste ze sortimentu vyzdvihl?
Tak třeba jedenáctka řezaná Skalák a výčepní pivo Podskalák. Máme výborná tmavá piva jak světlou, tak 13 Skalák tmavý, ten na soutěžích boduje na stupních vítězů. Letošní novinkou je tmavá desítka Rohozec X, kde dáváme prostor štamgastům, aby nám pomohli s hledáním názvu. Každý může navrhnout jméno tomuto pivu a na webu brzy vytvoříme anketu, a který návrh vyhraje, tak tak se bude pivo jmenovat. Prostě název pivu můžete dát klidně i vy. Abych nezapomněl, musím připomenout i naši světlou třináctku. A kromě piva vyrábíme i limonády, a to v sudech. Vsadili jsme na tradici červená, černá, žlutá.

Hlavní pivovarská budova je z roku 1850, kdy tu žil jeho zakladatel, šlechtic František Unger. Takzvaný zámeček má téměř čerstvou fasádu. A i další budovy se mění.
Řekl bych, že se náš pivovar mění, už nejsme takovou tou ušmudlanou Popelkou. Za poslední tři roky jsme jak do nemovitostí, tak do technologií investovali 70 milionů korun, z toho ovšem polovina byly dotace z Evropské unie. Bez nich by nám práce trvaly minimálně dvakrát tak dlouho.

Letos jste začali také s pivovarskými exkurzemi.
Tak tohle tak nějak patří k současným trendům. Nabídnout zájemcům prohlídku pivovaru s případným posezením v pivovarské hospůdce. Letos jsme exkurzím věnovali soboty. Zájem nás poměrně překvapil, takže budeme nabídku exkurzí pravděpodobně rozšiřovat. Chceme, aby si turisté a návštěvníci oblíbili pivovar jako cíl svého výletu.