Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pivovar Podkováň slaví výročí, málem z něj ale zbyla jen stáčírna vody

Podkováň - Bylo to jedno z nejtěžších rozhodování. Otec a syn Červení, kteří stojí v čele podkováňského pivovaru, měli na výběr: buď dál čelit zhoršujícím se provozním výsledkům, nebo pivovar dočasně zavřít, provést generální úpravy a doufat, že čísla opět půjdou nahoru

27.4.2016
SDÍLEJ:

Antonín Červený, jednatel Pivovaru Podkováň, ve spilce.Foto: Deník/Martin Weiss

Dnes už má Antonín Červený, jednatel pivovaru, jehož tradice sahá až do roku 1434, důvod k úsměvu. Pivovar Podkováň, který se v posledních několika desetiletích opakovaně potýkal s nepřízní osudu, prošel sérií změn, stabilizoval se a nyní slaví pět let obnovené výroby piva, jehož obliba se opět zvyšuje.

V těchto dnech oslavujete pětileté výročí obnovené výroby. Tu jste na čas zcela přerušili…
Od várky do várky to bylo přesně tři a půl roku. První pivo po té pauze jsme uvařili 24. dubna 2011.

Jak těžké bylo rozhodnutí přerušit chod pivovaru?
Bylo vyroněno mnoho slz a vypito mnoho piva. Nebylo to jednoduché. Skutečně jsme to obrečeli, i když jsme měli příslib nového pivovaru. Pivo není voda, to není žádná sranda. Stejně jako voda není krev. Můj otec je letos v pivovaru dvacet let, já devatenáct, takže v době, kdy jsme to tu museli zavřít, už jsme tu měli kus práce za sebou. Navíc jsme museli pětatřiceti zaměstnancům říct: Děkujeme vám, na shledanou. Ve vší slušnosti jsme se rozešli s dvouměsíční výpovědní lhůtou a tříměsíčním odstupným, takže z právního pohledu to bylo zcela v pořádku, ale s těmi lidmi jsme přece léta pracovali…

Vrátili se později někteří?
Většina se rozprchla. Dnes už ale zdaleka nepotřebujeme tolik zaměstnanců. Teď nás tu pracuje čtrnáct včetně mě jako jednatele, mého otce ředitele a kolegyň z kanceláře.

Rozjet znovu výrobu musela být naopak radost.
Veliká. Když jsme se do toho opřeli, byla to úžasná práce. To nadšení! Mezitím, co se nevařilo, jsme ale nezaháleli. Představte si, že jsme obchodovali třeba se železem. Pivovar Podkováň se stal dodavatelem HP profilů na stavbu lodí…

Jak k tomu došlo?
Pivovar má totiž ruského vlastníka, který je rovněž majitelem rumunských železáren. Stali jsme se tak na čas největším českým dodavatelem HP profilů. Podnikali jsme ale třeba i v řepce. To trvalo dva a půl roku. Pak majitel jednoho krásného dne přijel a řekl: Chlapi, už je dost peněz, jdeme stavět pivovar.

Rozumím správně, že nešlo o stavební úpravy, ale o změnu technologie?
Přesně. Vnitřnosti pivovaru jsme vyměnili takřka kompletně. Majitel ale odmítl naše návrhy, abychom se pokusili získat nějaké peníze z EU. Prohlásil, že od nikoho nic nepotřebuje, takže na kosmetické úpravy, jak je vidět, se nám zatím nedostává. Vaříme pivo, stáčíme vodu, vyrábíme limonádu a až zase něco vyděláme, dostane se i na zevnějšek pivovaru.

Jak se navazuje na přerušenou tradici? Jakmile firma zmizí z trhu, musí to být dost náročné se vracet.
Velmi těžko. Na trhu se za tři a půl roku změní tolik věcí, že se nestíháte divit. Jednou z největších změn byla skutečnost, že náš stěžejní výrobek desítka se po rekonstrukci přestal skoro prodávat. Nešlo jen o naše pivo, o desítku všeobecně. První rok a půl jsme dokonce uvažovali, zda ji budeme vyrábět, protože ji nebylo komu prodávat. Potom se to trochu dalo dohromady, takže ji vyrábíme dodnes. Druhé rozčarování bylo spojené s litráží sudů. Byli jsme zvyklí plnit většinu naší produkce do 50litrových sudů, třicítky byly spíše na doplnění. Jenže vkus odběratelů se změnil a třicítky nám najednou chyběly. Takže jsme narychlo museli kupovat pár set nových sudů, abychom vůbec měli v čem expedovat

Desítku jste si nakonec ponechali. Jaká další piva tvoří váš sortiment?
Vedle desítky světlé vaříme i desítku tmavou, jedenáctku, dvanáctku a dvakrát do roka čtrnáctku. Jde o speciál, který vaříme přesně na stupňovitost 14,34 1434 je totiž rok založení našeho pivovaru. Připravujeme ji vždy jako vánoční a velikonoční speciál.

Jaký máte aktuálně výstav?
Dvanáct tisíc hektolitrů piva, dva tisíce hektolitrů vody a asi 300 hektolitrů limonády, kterou vyrábíme od loňského roku.

Kdy to bylo právě pět let od opětovného spuštění výroby?
V neděli 24. dubna. Po dvou dnech testování technologie jen s horkou vodou se vařila první várka. Ve stáčírně tou dobou ale ještě nebyla ani trubka věděli jsme, že máme ještě měsíc, protože vyrábíme klasickou metodou. Jedna várka nám trvá 12 hodin, potom následuje spilka (7-9 dnů) a potom pivo ve sklepě leží minimálně 30 dnů. Následná filtrace a stáčení trvá už jen hodiny. V okamžiku, kdy jsme na varně vařili pivo, se na stáčírně začaly svařovat trubky. Slovy mého táty pivo nás hnalo před sebou. Čas ale kvapil, už bylo třeba začít vydělávat. Po 3,5 letech byla žízeň ohromná, byli jsme natěšení na to naše pivíčko. A navíc mám 24. dubna narozeniny!

Kam všude se pivo z Podkováně dnes dostává?
To byla další změna po té přestávce. Dříve jsme si většinu piva rozváželi sami, dnes se distribuuje přes velkoobchody. Kolem komína nás zastupuje mladoboleslavský Beershop, Coop Mnichovo Hradiště, tedy české firmy. A pak se jednou přímo tady objevil kluk z Brna, který se představil s tím, že hledá po Čechách alternativní piva. To „alternativní pivo" mě zprvu trochu urazilo, ale pak jsme si vysvětlili, že by mohl na Moravě využít svých kontaktů a dostat nás i tam. Díky tomuto nečekanému setkání dnes máme dva velkoobchody v Brně a jeden v Hodoníně. Každé úterý tak odtud valí náklaďák do Brna. Co se týče řetězců, jsme v Bille. Ta totiž zavedla takzvané regionální regály, kde nabízí zboží z regionu tak jsme se dostali do celých středních Čech a Prahy.

A co zahraničí?
Pěknou spolupráci máme s Litvou, samozřejmě s Ruskem, odkud je náš majitel, a partnera máme také v Anglii. Konflikt na Ukrajině nás bohužel připravil o tento zajímavý trh a pochybuji, že se na něj v dohledné době vrátíme.

Pivo se vaří ze tří základních surovin: vody, sladu a chmele. Odkud je berete?
Vodu máme z vlastního pramene, který je zdrojem vody, z níž lze připravovat stravu pro kojence. V jednu chvíli, než se rozběhla rekonstrukce pivovaru, se uvažovalo i o tom, že by pivovar mohl fungovat pouze jako stáčírna vody. Slad máme z tradiční humnové sladovně v Suchomastech a chmel používáme samozřejmě žatecký poloraný červeňák. Není jiná volba, je nejlepší. Navíc část chmele nahrazujeme sušenými chmelovými hlávkami a dokonce vaříme i z prvního ještě zeleného chmele. Samozřejmě používáme i chmelové granule, nejde o nic špatného. Je to přece jen chmel zbavený toho, co pivovarníci nepotřebují. Výhodou granulí je navíc přesnost, které se vám s hlávkami docílit nepodaří. Pokud používáte hlávky, záleží výsledný výrobek na umu vašeho sládka.

Kdo je vaším sládkem?
Inženýr Hulín, absolvent Vysoké školy chemicko-technologické, který po absolutoriu zůstal na fakultě jako asistent. Právě ve chvíli, kdy se rozhodoval, že by rád změnil práci a vrátil se do provozu, jsme na sebe narazili. Nabídli jsme mu práci v pivovaru, který se právě dostavoval a pro který jsme hledali někoho, kdo by mu vdechl život. Možná se tu s ním dnes potkáte.

Jak se vám v pivovaru pracuje, když váš otec je ředitelem a vy jednatelem?
Jeden známý, který pracuje ve Škodovce, se mě před časem ptal, zda také míváme v pivovaru audity. Řekl jsem mu, že samozřejmě ano ráno a odpoledne. Táta si nás nechá ráno nastoupit, řekne nám, co je třeba udělat a odpoledne si to přijde zkontrolovat. Vládne tu poctivě. Jistě, vztah nadřízeného a podřízeného nemůže být vždy růžový. Obyčejný zaměstnanec může přijít domů, zanadávat si na šéfa, ale o tátovi něco takového manželce vyprávět nebudete. Naší obrovskou výhodou je stoprocentní důvěra, kterou k sobě navzájem máme.

Pět let je za vámi. Máte nějaké cíle na dalších pět let?
Snažíme se zvyšovat výstav, což se nám pomalu daří. Rádi bychom investovali do vzhledu pivovaru, ale raději ty peníze dáme za novou plničku lahví. Plány ale máme s loukou u pivovaru, kterou chceme letos upravit a připravit na letní koncerty. Na ty pozveme už příští rok. Letos zveme na naše tradiční Slavnosti podkováňského piva, které se uskuteční 27. srpna 2016.

Autor: Martin Weiss

27.4.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
David Rath.
22

Rathův požadavek na odškodnění za pouta se vrací k obvodnímu soudu

V rámci svého podzimního turné se hudební skupina Harlej po dvou letech opět vrátila do pražské Lucerny.
53

OBRAZEM: Harlej po dvou letech vyprodal Lucernu

AKTUALIZOVÁNO

V době počasí babího léta řidiče zaskočily podzimní mlhy

Střední Čechy – Totální kolaps na příjezdu do metropole od Mladé Boleslavi, velké komplikace i na cestě od Nového Strašecí. To ve středeční ranní dopravní špičce zažívali řidiči mířící do Prahy od východu od západu. Na vině byly hromadné nehody na dálnicích spojené s citelným zdržením, v jejichž důsledku se jak na Praze-východ, tak na Praze-západ rychle ucpaly i další silnice, jež se motoristé snažili využívat jako objízdné trasy.

Představujeme prvňáčky ze ZŠ Brodce a ZŠ Bezno

Boleslavsko - Každý týden vám představíme čerstvé prvňáčky ze základních škol na Boleslavsku.

OBRAZEM: Maja měla Mléko ve škole

Mladá Boleslav – Česká republika patří mezi více než šest desítek zemí světa, které se přihlásily k osvětovému programu Mléko do škol. V souvislosti s projektem platným pro tento rok, uspořádala v úterý soukromá střední škola Maja v rámci této akce svůj projektový den. Do programu se zapojili všichni studenti bez rozdílu.

OBRAZEM: Děti se učily první pomoc, pak si prošly nemocnici

Mladá Boleslav - V rámci světového dne úrazu dorazily do Klaudiánovy nemocnice v Mladé Boleslavi i dvě třídy dětí ze Základní školy Kosmonosy. Pro ty si Český červený kříž připravil zajímavou ukázku poskytování první pomoci. Děti si tak mohly vyzkoušet, jaké to je volat zraněnému člověku záchrannou službu, jak poskytnou první pomoc i to, jak se používá automatizovaný externí defibrilátor. Zřejmě největší atrakcí bylo pro děti malování zranění přímo na tělo. Následně si školáci v rámci jedinečné exkurze prošli i část nemocnice. Zavítali například na chirurgické oddělení, k nemocničním dobrovolníkům, nebo na dětské oddělení.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení