Nepříznivou situaci tak stále nemá za sebou například Enzo Bar v Mnichově Hradišti. „Když je hezky, tak máme otevřenou terásku a na ni chodí lidé i přes den, ale převážně jsme noční bar, takže nejvíce vyděláváme na tvrdém alkoholu v nočních hodinách,“ popsal aktuální situaci majitel podniku Jaroslav Šareš. Během odpoledne se staví lidé jen posedět a dají si pár piv. Konzumace zlatavého moku se zde sice vrátila do normálu, náklady však pokryje jen tak tak. „Zatím je to špatné. Za dobu karantény čekám na pomoc od státu z programu Antivirus, ještě mi ale nic nepřišlo,“ dodal Šareš.

Po dobu krize měli v Enzo Baru zavřeno. Provoz obnovili 25. května a hosté se vrátili. Nejvíce jich přichází po odpolední směně, tedy asi kolem 22. hodiny. V baru by obvykle vydrželi i do běžných zavíracích hodin. Nyní však stihnou vypít třeba jen jedno pivo.

I v benáteckém podniku Šťastný hroch se potýkají s večerkou. „Jedenáctá hodina je nepraktická. Zákazníkům se to špatně vysvětluje, protože už jsou trochu opilí,“ popsala provozovatelka Jitka Semančíková. Někdy se tak prý stane, že je musí dlouho prosit, aby šli domů a přišli třeba zase další den.

Na otázku návštěvnosti si ale stěžovat provozovatelka nemůže. Ke Šťastném hrochovi nyní chodí dokonce více hostů než obvykle. Ačkoliv by podle Semančíkové bylo logičtější a třeba i méně psychicky náročné zavřít už v jednadvacet hodin, k tomuto omezení nepřikročí. Záleží jí na tom, aby podnik prosperoval.