„Je to ideální poloha téměř přesně na polovině cesty mezi Prahou, kde sídlíme, a Libercem, kde vyrábíme a skladujeme populární dětské tatrovky,“ vysvětluje nynější šéf Dino Toys Jan Šlemín.

Vcházíme do nově přistavěné budovy, která zahájila provoz před pár měsíci. „Důvodem bylo, že odtud můžeme plnit kontejnery pro Ameriku. Je to trochu jiný způsob, než když plníte kamion, protože musíte soustředit velké množství produktů na poměrně malém prostoru. Do Ameriky posíláme především Krycí jména od Vladimíra Chvátila,“ prozrazuje ředitel Dina, který je zetěm zakladatele společnosti Ladislava Mareše.

Sázka na dostihy

Pokud vám to jméno něco říká, není se čemu divit. Tento milovník her a koní stojí za jednou z nejúspěšnějších českých her vůbec, kterou je deskovka Dostihy a sázky. Hra vznikla již v roce 1983 a dodnes patří k herním bestsellerům. Díky jejímu úspěchu Mareš založil v roce 1993 vlastní firmu, která ve výrobě hry pokračuje a postupně přidala i další produkty pro hračičky každého věku.

„V současnosti naši firmu tvoří celkem tři společnosti. Ta prapůvodní firma Dino Toys je v podstatě nakladatelství, v němž se vyvíjejí jak hry, tak puzzle a další produkty, zároveň tam je obchodní oddělení a sklad hotových výrobků,“ přibližuje povahu působení společnosti Šlemín. „Druhou společnost spoluvlastníme s Němci a ta se soustředí na kartonážní výrobu všeho druhu, třetí firmu jsme pak převzali od letošního roku. Sídlí ve Staré Pace a vyrábí se tam dřevěné obrázkové kostky. Zatím to je stále důležitý segment naší produkce,“ dodává.

Jak vznikají populární deskovky? Celý proces vypadá následovně. Dino Toys vyvine celou hru. Tiskové podklady poté putují do některé z tiskáren. „Spolupracujeme především se třemi tiskárnami. Každá se specializuje na jiný segment. Zatím vyrábíme stále tak málo, že by se nám nevyplatilo pořizovat vlastní tiskařský stroj. Navíc tiskové technologie jdou tak rychle kupředu, že by to bylo příšerně neefektivní,“ říká ředitel společnosti.

Hotové tisky jdou zpět do Dino Toys, kde jsou skladovány i další prvky jako kostky či figurky. A zde, ve fabrice v Mnichově Hradišti, se pak vše kompletuje.

Snesitelná práce

Tovární hala je rozdělena do několika částí. Někde se pracuje na herních plánech pro deskovky, jinde na puzzle. Návštěvníka zarazí, že mezi zaměstnanci výrazně převažují ženy. „Ta práce je hodně náročná na přesnost, kde jsou ženy daleko pečlivější, zároveň to díky mnohým strojům není tak fyzicky namáhavá práce,“ popisuje Šlemín. Zároveň uvádí, že se k nim hlásí lidé z nedaleké Mladé Boleslavi, kteří dříve pracovali v automotive průmyslu.

„Už si vydělali nějaké peníze, ale jsou unavení, nechtějí již dřít ve třísměnném provozu.“ V Dinu se mimo sezonu jede na jednu směnu, při předvánočním náporu se střídají směny dvě. „Nápor startuje v červenci, kdy vyrábíme pro americký trh, protože tam se to musí poslat již v srpnu, aby se stihly Vánoce. Když skončí výroba pro Ameriku, začíná výroba pro Evropu a naše vlastní výrobky jdou poslední, protože máme sklady hned tady. Ale samozřejmě to neznamená, že v zimě a na jaře nic neděláme,“ přibližuje Šlemín rytmus výroby.

Při pohledu na plnou halu do práce zabraných žen se nabízí otázka o automatizaci. „Samozřejmě máme řadu věcí již zautomatizovaných. Například tento automatický lis vyrobí až deset tisíc puzzle zcela sám. Je to naše chlouba, kterou jsme si nechali dělat na zakázku. Podobných mašich je v Evropě maximálně pět,“ dodává Šlemín. Zároveň přiznává, že zautomatizovat kompletaci složitých her plných různorodých komponentů nejspíš nebude možné nikdy. Nevyplatilo by se to.

Louka jako vyšitá

Dokládá to i novinka Dino Toys pro letošní rok. Je jí strategická hra pro celou rodinu Louka jak vyšitá. Na začátku byl nápad na vlastnoručně vyrobený vánoční dárek pro malou dcerku. Tomáš Uhlíř přichystal za manželčiny pomoci děrovanou vyšívanou dečku s květy, kterou se dala provlékat tkanička. „Ale rozčilovalo mě, že to nic jiného neumí, a tak jsem z toho vymyslel hru. Nazvali jsme to Kytičky,“ řekl autor předlohy k Louce jak vyšité. Od chvíle, kdy do vánoční dečky natloukl druky, uběhlo několik let, než se Louka jak vyšitá dostala do výroby. Vše se začalo hýbat, když projekt vzalo pod svá křídla Dino.

„Byla to dlouhá cesta. Potřebovali jsme najít výrobce, který nám dokáže udělat textilní hrací plán co nejvíce podobný původní dečce. Měsíce se to nedařilo. Chvíli jsme přemýšleli o jiných materiálech, dokonce i kartonu, ale nechtěli jsme se textilního provedení vzdát. Lépe se jím provléká, je atraktivnější. Nic takového v Česku ještě nebylo, navíc je Louka jak vyšitá díky tomu skladnější, můžete hrací plán jednoduše sbalit do kapsy,“ popsala marketingová ředitelka Dina Ivana Maršálová, jak se rodila finální hra.

Máte také nápad na originální hru? Podle vývojářů z Dino Toys se jim ročně sejde až stovka námětů či nápadů na hru. Do finální fáze se ale dostanou dvě až tři. A zda se z nich stane hit jako Dostihy a sázky nebo Krycí jména, předem odhadnout nelze.