Jaroslav Záhorbenský byl dlouho v čele otevřeného turnaje Hato&BpBp FIDE OPEN v rámci Mezinárodního šachového festivalu OPEN Mladá Boleslav. Nakonec skončil druhý.

Co rozhodlo o tom, že vedení neudržel, to už teď Jaroslav Záhorbenský, hráč Sokola Bakov nad Jizerou, který hostuje i za Sokol Mladá Boleslav, ví. Ale jak se říká, po bitvě je každý generál.


Jak jste spokojen s druhým místem na turnaji?
Určitě moc, i když to dlouho vypadalo, že by to mohlo být i o chloupek lepší. Ale nasazený jsem byl jako šestý, takže s druhým místem jsem maximálně spokojen. Vzal jsem si na turnaj dovolenou, nemusel do práce a udělal pro něj hodně. A teď je vidět, že to bylo správně řešení, že to mojí hře prospělo. Trochu jsem se ale bál, že nevydržím hrát devět partií v osmi dnech, protože je to hodně náročný program. Také proto, že to byl teprve můj třetí velký turnaj, který jsem v životě hrál. Ale budu rád, když se budou tyto festivaly konat v Mladé Boleslavi, kde bydlím, i do budoucna, a rád se zúčastním i příště.

Po takovém výsledku by se mohlo zdát, že by mohl přijít ještě nějaký šachový růst. Co vy na to?
Nejsem si úplně jist, ale pravda – nikdy neříkej nikdy. Přece jen už jsem ale za šachovým zenitem a mám jiné priority, než jsou šachy. Ještě bych se ale chtěl zlepšovat.

Je současná výkonnost doposud vaše nejvyšší?
Už jsem měl i vyšší ELO. U mě je to kolísavé, jednou jdu nahoru, pak zase dolů.

Jak často se šachům věnujete?
V sezoně, tedy od podzimu do jara, zhruba dvě až tři hodiny denně. Hodně přehrávám partie, to u mě funguje. Za třicet let, co hraju šachy, už v hlavě snad nějakou tu teorii mám, takže například zahájení téměř vůbec netrénuji.

Myslíte, že ještě existuje varianta některého zahájení, kterou ještě neznáte?
Takových variant bude určitě víc. Ale pokud ji neumím, tak ji nehraji. Snažím se často uhnout z teorie a nehrát hlavní varianty, aby se také soupeř musel starat, co hrát dál.

Kde nastal v mladoboleslavském turnaji hlavní zlom v šancích na celkové vítězství?
Určitě v sobotní partii, kterou jsem jedinou prohrál. Malinko jsem té pozici věřil víc, než bylo zdrávo. Měl jsem hrát opatrněji a s menším rizikem. Remíza tam byla určitě, jenže já chtěl vyhrát, a nakonec jsem ještě prohrál.