Naštvání. Ukrutné naštvání z křivdy. Když ale opadly emoce, tak se dostavil i dobrý pocit.

Filip Macek, devatenáctiletý bojovník z Mladé Boleslavi, bojoval o víkendu v dánském Herningu na večeru bojových umění GFL1 v bojovém odvětví MMA (boj bez pravidel v kleci).

Filip svého holandského soupeře Josire Boye v prvním kole doslova převálcoval. V jednu chvíli Holanďan vykřikl bolestí, když mu Boleslavák lámal ruku. Ten se domníval, že soupeř boj vzdává a tak přestal zápasit. Jenže rozhodčí nechal v boji pokračovat. A ve druhém kole udělal Macek chybu, která ho stála nejen síly, ale následně ho Boye „uškrtil“ a Macek vzdal.

Jenže po zápase manažer výpravy Michal Hamršmíd podal protest a nakonec po zkoumání videozáznamu rozhodčí změnili verdikt a zápas skončil bez vítěze. V Mackovi ale i tak zůstala hořkost z rozhodování.

Po příjezdu do Čech jsme si s Filipem povídali.

Nyní, s odstupem času, pořád přetrvává naštvanost?
Jasně, jsem naštvaný, měl jsem ho na lopatě.

Jak vlastně to první kolo probíhalo?
Nejdříve jsme se chvíli okopávali, něco jsem chytil. Pak jsme šli k zemi, to bylo asi po dvou minutách. Dostal jsem ho pod sebe a lámal ruku. On pak vykřikl bolestí a já jsem pochopil, že vzdává. Jenže rozhodčí nechali pokračovat.

Jak jste reagoval?
Snažil jsem si jim vysvětlit, že křičel na znamení konce. Ale oni jen posunky ukazovali, ať bojujeme. Tak jsem se na něho vrhnul a dostal ho zase pod sebe. Měl toho dost, ale nevěděl jsem kolik času zbývá do konce kola. Proto jsem nebyl důsledný. Kdybych věděl ten čas, tak jsem zabral a musel to zabalit. Po kole toho měl plné zuby.

Pak přišlo druhé kolo.
No a tam jsem udělal chybu. Nechal jsem se oběhnout a on na mne naskočil a dostal mne do škrcení, ze kterého jsem neunikl a odplácal.

Zklamání?
Ne, to není zklamání. Já jsem v prvním kole byl lepší, měl jsem vyhrát. To druhé kolo jsem možná trochu podcenil. Vypadal dost unaveně.

Po zápase trenér podal protest.
Přímo nad námi byla kamera, takže bylo jasné, že to uvidí. Nakonec rozhodli, že zápas skončil verdiktem No contest, tedy bez vítěze. To jsem se ale dozvěděl až v pondělí, kdy jsem byl v Čechách.

Vy jste v březnu absolvoval boj v Mladé Boleslavi s Polákem Leszkem Kulikem, který jste vyhrál.
Ano, ale ten zápas byl hodně vyrovnaný. Dokonce si myslím, že kdyby se bojovalo v Polsku, vyhrál by Leszek. Tady mi rozhodčí trochu fandili. Ale vítězství se počítá.

Kolik zápasů v kleci v MMA máte?
Ten dánský byl šestý, zatím jsem neprohrál, pět výher a tenhle bez verdiktu.

Jak dlouho se na zápas připravujete?
Na ten boleslavský jsem trénoval tři měsíce. Bylo to dost náročné. Byl jsem pak docela dobitý a nechal jsem si delší pauzu. Pak jsem se zase začal hýbat. Ale když jsem se dozvěděl, že mám jet do Dánska, zbylo mi na přípravu jen asi osm dnů, takže to bylo husté.

Jak jste „dobitý“ po tomto zápasu?
Není to tak strašné, trošku bok, trošku žebra, odřený na nose. Normálka.

Vy jste zápasil v kategorii do 66 kilogramů, ale jste těžší.
Jo, musel jsem před zápasem zhubnout. Oficiální vážení je vždy 24 hodin před zápasem. Když jsme dojeli do Dánska, měl jsem o 5 kilo více. Takže jsem vlezl do sauny a čtyři hodiny se potil. Byla to docela síla, až mi z toho bylo tak trochu blbě. Ale podařilo se mi těch pět kilo dát dolů.

Takže teď budete odpočívat?
To v žádném případě. Musím makat. V pondělí jsem chtěl do boxerny, ale nějak to ještě nešlo, nakopnutá žebra bolí. Ale musím začít, čeká mne další zápas.

Kde a kdy?
Dostal jsem nabídku jet do Polska, a to 22. května. Nic bližšího zatím ale nevím.

FRANTIŠEK VĚTVIČKA