Ulíková: Nakonec jsme se trénovali sami

enátecké volejbalistky za sebou mají premiérovou sezonu ve II. lize. Do posledního kola to bylo drama, ale nakonec z toho sedmé místo v desetičlenné tabulce. O sezónně a nejen o ní jsme si povídali s kapitánkou týmu, nahrávačkou, ve čtvrtek čerstvě třicetiletou Martinou Ulíkovou.

Sezona je zdárně za vámi, tak jaká byla?
Nevěděli jsme co od druhé ligy čekat. Šli jsme do ní ale s čistou hlavou – buď jí udržíme nebo ne. Nakonec je pro nás konečné sedmé místo úspěchem, který jsme ani nečekali.Na nováčka myslím hodně slušné.

Jaký byl nakonec rozdíl mezi přeborem a druhou ligou?
Po pravdě řečeno, jsme to čekali horší. Největší rozdíl je ve výšce soupeřek, rozhodně jsme v soutěži patřili mezi menší družstva. A také hra je podstatně rychlejší.

V úvodu soutěže jste ale hráli na chvostu…
Za to asi mohl trochu los. Hned v prvních čtyřech kolech jsme hráli s nejlepšími týmy, které pak obsadily elitní čtyřku, takže to byl pro nás hodně těžký úvod. Pak už přišli soupeři, kteří byly hratelnější. Ale celkově to bylo hodně vyrovnané.

Výškově jste tedy soupeře nepřehráli, takže co bylo vaším klíčem k úspěchu?
Tlačili jsme servis. Aby se moc nehrálo (smích). Každá z nás má dobré podání a také několik variant, takže jsme se snažili od začátku dostávat soupeřky pod tlak.

Před sezonou jste si dávali „inzerát" na blokařku. Jak se nakonec podařilo zalepit díru v sestavě?
První půl sezonu, kdy chyběla naše blokařka jsme měli na výpomoc dvě bývalé hráčky z Mladé Boleslavi. Pak se vrátila do sestavy Lucka Khýnová a bylo po problému.

U vašeho týmu se často mění trenéři. Jak to bylo letos?
Na začátku sezony se nás ujal kouč mužského áčka Miroslav Malán. To bylo pro nás něco skvělého. Ale pro něj to nebylo jednoduché sedět na dvou židlích. Když třeba něco nefungovalo u chlapů v týmu, tak to pak nechtěl přenášet na nás. Takže jsme se po Vánocích domluvili, že se bude plně věnovat extralize.

Kdo vzal kormidlo po něm?
Zkoušeli jsme oslovit několik trenérů, ale nakonec nikdo nekývl. Tak jsme se nakonec trénovali sami.

Nebude to tím, že žádný chlap nevydrží dlouho s dvanácti ženami?
Naopak, s námi je hrozná legrace…

Já si ale nedokážu představit ženský tým, který se trénuje sám. Jak to může fungovat?
Zprvu jsme si to také nedokázali představit, jak to bude fungovat. Ale předcházelo tomu setkání týmu, kde jsme si všechno vyříkali, každá řekla své představy o svém fungování v týmu a o ambicích ve volejbale a tím se tak nějak uklidnily vody. Domluvili jsme se, že každý trénink povede jedna nebo dvě hráčky a ostatní je budou respektovat. A myslím si, že to skvěle fungovalo. Každá z nás to totiž měla šanci vidět z druhé strany a zažít, že připravit a vést byť jediný trénink není žádná legrace.

Dobře, to je trénink. Ale co v zápase, tam je potřeba dělat těžká rozhodnutí. To si vzal kdo na triko?
Na podzim se zranila Helana Bártlová, což byl velmi citelný zásah do sestavy, protože má hodně zkušeností i z extraligy. Takže nám alespoň pomohla na lavičce, což bylo důležité. Protože to viděla z venčí a lidi na hřišti se mohli soustředit jen na hru. Když nebyla Helena, tak se prostě někdo určil a ostatní poslouchali.

Sháníte trenéra pro příští sezonu, nebo se model osvědčil?
Musíme to ještě s holkama probrat. Myslím, že by to mohlo fungovat, ale ten půlrok bez trenéra byl hodně náročný, takže by bylo fajn trenéra sehnat.

Váš tým si říká BáboFky, máte to i na tričkách. To vzniklo jak?
Když nás trénoval ještě Tomáš Jambor s Tomášem Andělem, když hráli za Benátky, tak Andy vždycky když přišel do haly tak pronesl: „Nazdar bábofky." A bylo to na světě. Když odešel zpátky do Příbrami, tak jsme si to už nechali.

Formu máte?
Máme formu na bábovku. Všude jí pro jistotu pro štěstí vozíme s sebou.

Co plánujete pro příští sezonu?
Budeme pokračovat ve druhé lize. Měli jsme dvě děvčata na hostování tak budeme řešit, zda budou pokračovat. A dál se uvidí, na to je čas.

Už nebudete nováček, tak jaké budou cíle?
Nemohu mluvit za holky, ale za sebe si myslím, že bude fajn, když se udržíme. A když ne, tak si budeme plácat kraj, ale to by byla myslím škoda. Protože všem nám liga pomohla ve zlepšení.