Jako malý kluk pozoroval spanilou jízdu Rafaela Nadala za grandslamovými vavříny a v hlavě si představoval, jaké by to asi bylo setkat se s ikonou královského sportu tváří v tvář. Nyní se naději českého tenisu Jiřímu Lehečkovi toto celoživotní přání konečně naplnilo.

A navzdory přirozenému respektu vůči jednomu z nejlepších tenistů historie, jehož letos čeká úplně poslední rok na elitním okruhu, podal rodák z Mladoboleslavska ve 4. kole turnaje v Madridu naprosto suverénní výkon. Svůj výjimečný den vyšperkoval postupem do druhého čtvrtfinále na Masters (po březnovém vystoupení v Indian Wells).

Nadala, kterého táhly za vítězstvím zaplněné ochozy španělských příznivců, nakonec Lehečka udolal ve dvou setech 7:5 a 6:4. „Být na kurtu s tak legendárním hráčem, to je něco úžasného. Je to splněný sen. Vždycky jsem si přál, aby tento den nastal,“ prozradil hned po utkání 31. hráč žebříčku ATP.

Načež mu s uznáním tleskali i fanoušci antukového krále, který v hlavním městě triumfoval už pětkrát ve své fenomenální kariéře. „Jsem opravdu velice vděčný a Rafovi přeji jen to nejlepší. Ale je to trochu hořkosladké mít takové vítězství před všemi těmi lidmi, kteří mu fandili. Energie během zápasu byla úžasná,“ dodal 22letý talent na adresu diváků.

Lehečku, jenž si v Madridu připsal jedno z nejcennějších vítězství ve svém dosavadním působení mezi tenisovou elitou, nyní čeká v bitvě o premiérové semifinále na turnajích Masters čtvrtý hráč světa Daniil Medveděv z Ruska.

Dar, který je víc než jakýkoli grandslam

Tohle všechno však zůstalo minimálně pro zbytek večera někde ve stínu. Scéna na centrálním dvorci madridského areálu patřila loučící se legendě. Obrovský aplaus zaplněných tribun a slzy nejen v očích rodinných příslušníků, ale i samotného 36násobného šampiona ATP Masters 1000. Antukový král musel říct své poslední sbohem.

„Byl to pro mě nezapomenutelný týden. Měl jsem šanci znovu hrát na kurtu. Ještě před pár týdny jsem vůbec nevěděl, jestli budu schopen nastoupit do zápasu, a teď jsem dostal tu možnost zahrát si na svém oblíbeném turnaji,“ řekl skromně držitel 22 grandslamových titulů.

„Snad jediné, co teď mohu říct, je jedno velké děkuji. Byla to neuvěřitelná cesta, která začala, když jsem byl ještě malý. Do Madridu jsem přijel poprvé v roce 2003, kdy se turnaj hrál ještě v hale. A teď tu stojím jako pětinásobný šampion,“ zamyslel se Nadal.

On sám si během rozhovoru uvědomil, že na tomto dvorci stojí skutečně naposledy coby aktivní tenista. „Za posledních 21 let jste mi dali dar, který je významnější než jakýkoli získaný grandslam. Emoce z hraní v Madridu před svými fanoušky je něco, co ve mně zůstane navždy,“ dodala španělská legenda.

Pro rodáka z Mallorky však znamená ze všeho nejvíc odkaz, který zanechal pro další generace nadějných tenistů. „Jsem tak šťastný, že jsem měl všechny tyto zkušenosti. Doufám, že jsem dal pozitivní příklad novým generacím. To je pro mě nejdůležitější,“ zakončil před aplaudujícím publikem.