„Domluvit jeho angažmá nebylo zase tak složité,“ říká Jakub Kubálek, funkcionář A.C. Tepo Kladno, který se s Ghazalem setkal při své služební cestě do Sýrie. „Snažil jsem se ho získat na mítink Kladno hází a při tom jsme si padli do oka. Vzal mě na jejich olympijský výbor, v Damašku mi ukázal atletické stadiony a zároveň sám projevil zájem ne o jeden start, ale i o klubovou soutěž. S nabídkou závodit za Kladno souhlasil,“ vypráví.

Syřan se nedávno dokonce sám ozval, aby se ujistil, jestli dohoda platí. „S vedoucím extraligového družstva Jiřím Klesnilem jsme jeho angažmá dotáhli do konce. Slovo dalo slovo a vzápětí jsme obdrželi dobrozdání od syrského svazu a olympijského výboru, že s jeho hostováním v české extralize souhlasí. Na základě toho jsme mohli Ghazala zaregistrovat,“ vysvětluje Kubálek.

Rozčilený Michal Bílek při utkání s Hradcem Králové, v němž viktoriáni padli 0:1.
Můj konec u nároďáku? Říkal jsem si, jestli to má vůbec cenu, říká trenér Bílek

„Jestli příští rok nezkomplikuje situaci covid, měl by se v létě pohybovat v Evropě a objíždět mítinky. V takovém případě už nebude problém dostat ho k nám,“ věří člen výboru kladenského atletického klubu. Je si vědomý, že Ghazalovi bude příští rok pětatřicet. „Chce pokračovat v kariéře, i když už není nejmladší. Pořád ale dokáže skákat na top úrovni, čehož důkazem je letošní účast v Tokiu, což bylo už jeho čtvrté vystoupení pod pěti kruhy. To je samo o sobě puncem kvality,“ dodává Kubálek.

Během války jsem tvrdě trénoval, vzpomíná syrský výškař

V kariéře se vám nejvíc povedl v roce 2016 závod v Pekingu s osobním rekordem 236 cm a o rok později jste získal bronz na MS v Londýně. Jak na tyto závody vzpomínáte?
Roky 2016 a 2017 byly skvělé. Plné soutěžení a vášně ke sportu. Vždy jsem byl trpělivý a tvrdě pracoval, abych dosáhl těchto výsledků. Je to tak krásné, že se to dostatečně ani nedá popsat. Navíc šlo o světové soutěže a velkou konkurencí. Obzvláště když získáte bronz na mistrovství světa.

Žijete v Damašku, kde se při konfliktu s Islámským státem tvrdě bojovalo. Dalo se při tom myslet na sport?
Ano, žil jsem tam po celou dobu války a tvrdě, opravdu tvrdě jsem trénoval, protože úspěch se rodí z dřiny. V té době jsem čelil mnoha potížím, ale to mě motivovalo ještě víc, a možná jsem i proto pak mohl dosáhnout výsledků, se kterými jsem byl velmi spokojený.

Váš trenér Imad Sarraj pobývá v Ománu, jak probíhá vaše komunikace na dálku a jak bez jeho přítomnosti trénujete?
V roce 2018 tam odešel pracovat. Pro mě pak bylo velmi těžké trénovat sám. Snažil jsem se s ním být co nejdéle, ale v Ománu jsem mohl zůstat maximálně tři měsíce v roce. To bylo pochopitelně málo, proto jsme byli a jsme stále v kontaktu přes internet. Je to velmi obtížné a vyčerpávající, ale abych dosáhl co nejlepších výsledků, musím tak pokračovat.

Příští sezonu budete závodit za Kladno. Jaká máte očekávání, a byl jste už někdy v České republice?
Na sezonu 2022 se velice těším. Těším se, že po dvou letech, kdy jsem nemohl skákat na zahraničních mítincích, dosáhnu opět dobrých výsledků. Česká republika je skvělá země. Už jsem u vás dvakrát závodil na Zlaté tretře a měl jsem možnost poznat, že Češi jsou skvělí atleti.

Rozhodčí Josef Krejsa (vpravo) před začátkem premiérového ligového zápasu ve Zlíně s asistentem Stanislavem Pochylým.
Bez gólů i červených. I tak byla Krejsova ligová premiéra dramatická