Hokej vidí jinak než ostatní. Přes hledáček objektivu, útržkovitě, detailně. Zaměřuje se na radost, bolest i zoufalství. Fotograf Jan Pavlíček, jehož snímky doprovázejí v Boleslavském deníku mimo jiné reportáže z boleslavského hokeje nebo také rally nám prozradil něco málo ze své kuchyně.

Jak a kdy jste se dostal k fotografování?
K fotografování jsem se dostal asi před pěti lety, kdy jsem objížděl různé sportovní akce a vždy jsem si chtěl odnést nějakou vzpomínku. Vzal jsem tedy do ruky fotoaparát a začal jsem se postupně učit. Fotografování je sice hezký koníček, ale musí se do něj investovat velké peníze. Pro studenta to opravdu není jednoduché, ale jestliže to člověk myslí s focením vážně a chce něco dokázat, není jiná možnost.

Co vás přivedlo k fotografování hokeje?
Jako velký fanoušek hokeje jsem zkusil fotografování tohoto oblíbeného sportu. Nejdříve mezi diváky z tribuny, což je dost obtížné, pak jsem si zajistil akreditaci.

Fotografujete i jiné sporty?
Sport je moje druhá láska, takže se věnuji mnoha disciplínám. Ať už je to hokej, fotbal, motorismus či krasobruslení.

Jaký je mezi nimi rozdíl? Dá se říct, že je nějaký snazší?
Každý sport je úplně jiný, a přesto v něčem stejný. Vždy je klíčová rychlost a pohotovost. Desetina vteřiny totiž může rozhodnout celý snímek. Při hokejových zápasech to platí dvojnásob. Chce to také velkou trpělivost. O něco jednodušší je fotbal či motorismus, naopak mezi ty nejtěžší řadím basketbal, házenou nebo volejbal.

V čem je specifický právě hokej?
Je hodně rychlý. Navíc na zimních stadionech bývá málo světla, takže to je někdy pro fotografy oříšek. Také je třeba dbát i na bezpečnost, protože na střídačce u mantinelu je celkem rušno. Nejednou jsem dostal zásah hokejkou, ale puku se zatím úspěšně vyhýbám.

Na které své fotografie jste nejvíce pyšný?
Mé fotografické vybavení ještě není úplně špičkové, a tak stále nejsem stoprocentně spokojený. Vždy mě ale potěší, když zachytím nějaké emoce, ať už je to radost z gólu nebo rozzuřený trenér na střídačce. Pyšnější jsem na fotografie z motosportu, protože v této oblasti jsem zaznamenal poměrně slušné úspěchy.

Nyní studujete. Budete fotografovat i v budoucnu?
Určitě bych se chtěl věnovat fotografování i nadále, nyní je však prioritou číslo jedna škola. Po maturitě bych chtěl získat místo sportovního fotografa. Bohužel je ale v tomto oboru velká konkurence, takže to nebude jednoduché.

JITKA ČECHOVÁ