Jaromír Ekl patří k největším talentům boleslavského florbalu posledních let a zároveň je se svými 200 cm nejvyšším hráčem klubu. V letošní sezoně se natrvalo usídlil v elitní formaci se zkušenými útočníky Petrem Novotným a Jiřím Bouškou.

Svým rozpětím „křídel“ nepříjemný při bránění, nekompromisní a nebezpečný v zakončení především v bezprostřední blízkosti soupeřovy branky.
V základní části nastřílel sice „jen“ deset branek, ovšem ze spolupráce se zkušenými spoluhráči naplno těžil ve čtvrtfinále proti Brnu – ve čtyřech zápasech dal pět branek a na jednu přihrál a usídlil se v první čtyřce kanadského bodování. Jaromír Ekl nyní v rozhovoru vzpomíná na dramatické čtvrtfinále proti Brnu a poodhaluje roušku blížícího se semifinále proti Vítkovicím.

Co vás jako první napadne při zpětném pohledu na dramatickou čtvrtfinálovou sérii proti Brnu?
Určitě jsem rád, že je úspěšně za námi. Byly to hodně vyrovnané zápasy, které, jak doufám, byly i divácky atraktivní a nalákají do hal na semifinále ještě více lidí.

Jak jste prožíval neskutečně hektický závěr rozhodujícího zápasu? Navenek působíte jako hrozný kliďas, co se dělo uvnitř?
Rozhodně jsem klidný nebyl. Jen se snažím koncentrovat na zápas, neudělat chybu, a když to jde, tak vymyslet i něco směrem dopředu.

Ve čtvrtfinále jste vstřelil pět branek, skóroval jste ve třech ze čtyřech utkání, spolu s dalšími boleslavskými hráči jste v popředí kanadského bodování play-off. Co především stojí za tímto vaším individuálním úspěchem a jak hodnotíte vzájemnou spolupráci v útoku se zkušenými špílmachry Novotným a Jiřím Bouškou?
Právě to, že hraji v útoku s Jirkou Bouškou a Petrem Novotným mi dává hodně prostoru. Většinou se protihráči snaží soustředit na Banga Novotného, ten dokáže ohrozit odkudkoli. Jirka Bouška vydrží zápas odehrát v neuvěřitelném tempu, což je pro soupeře také nepříjemné.

V semifinále Boleslav narazí stejně jako vloni na Vítkovice. Postoupí konečně sokolové na čtvrtý pokus do vytouženého finále? A co k tomu bude nejvíce potřeba?
I přes dobrou letošní sezonu Vítkovic věřím, že máme na to postoupit. Nebude to jednoduchý cíl, ale když předvedeme týmový výkon, tak to není nereálné.

Jak se vám osobně proti Vítkovicím hraje a jak vnímáte tento mladý a talentovaný tým? Jak velké problémy dělají dvoumetrovému chlapisku vzrůstem menší a hbití vítkovičtí hráči?

Je jasně vidět, že tento tým má tři vyrovnané lajny, všichni hráči se vzájemně doplňují. My si musíme hlídat hlavně svou hru, která se dle mého s koncem sezony zlepšuje.

Když se vám teď střelecky daří, držíte se nějakých předzápasových rituálů, aby se kanonýrský výsledek opět dostavil?
Asi každý věří, že když se daří, tak se nemá nic měnit. Já se snažím dělat vše před zápasem stejně, ať už se daří nebo ne. Nerad ale měním svou zápasovou obuv. Když už si zvyknu na boty a jsem s nimi spokojen, tak je mám do poslední chvíle, dokud ještě na nohou drží.

Jaký je váš tip na výsledek série po víkendu v Ostravě?
Určitě chceme urvat alespoň jedno vítězství. Nebude to zadarmo, domácí jsou favority, ale myslím, že po víkendu to bude na zápasy nerozhodně.