Jsou jako bratři v triku. I když. Jsou vlastně jenom dva a více než v triku je můžete vidět v trikotu. V tom závodnickém.

Boleslavští bratři Radek a Jiří Polničtí patří k velkým nadějím českého cyklokrosu. „Nejdříve hráli oba hokej, ale odmalička byli zvyklí jezdit na kole, a to nakonec vyhrálo,“ říká o svých synech pyšně maminka Radka.

Bez rodičů by to hlavně v začátcích prostě nešlo. „Rodiče jsou takoví hlavní sponzoři,“ říká věhlasný trenér Vojtěch Červínek, který má oba kluky na starost. „Jestli všichni říkají, že hokej je drahý sport, tak vězte, že není,“ ví po srovnání s cyklistikou Radka Polnická.

A má být na co pyšná! Starší z bratrské dvojice, devatenáctiletý Jirka, má za sebou první půlrok angažmá v belgické profesionální stáji. „I když sezona nebyla úplně ideální, jsem nadšený. V Belgii se můžu plně soustředit na cyklokros,“ říká Jiří Polnický, jehož letos v rozletu přibrzdila alergie a také zvykání si na nové podmínky.

„Je to pro mě obrovská zkušenost. Začátek byl těžký, teď už ale vím, co a jak, a hlavně už umím trošku holandsky,“ vzpomíná Jiří na začátky svého prvního profesionálního angažmá.

V jeho stopách by chtěl jít i jeho mladší bratr Radek: „Určitě je mým snem také profesionální angažmá.“ Radek Polnický musí ale kromě cyklokrosu myslet také na školu. Studuje totiž boleslavskou obchodní akademii. „Naštěstí mi ve škole vychází hodně vstříc,“ pochvaluje si mladý závodník. Stejně tak si oba bratři pochvalují v letošní sezoně navázanou spolupráci s Vojtěchem Červínkem, bronzovým medailistou z roku 1977. „Spolupráce je na vysoké úrovni. Tréninkový plán spolu konzultujeme v podstatě denně,“ září spokojeností mladší z bratrů.

A spokojenost je i na druhé straně. „Jsou to velmi slušní kluci, kteří vědí, co chtějí, a zároveň jsou velmi pracovití. Nejsou s nimi vůbec žádné problémy, protože vědí, co mají dodržovat,“ chválí oba talenty trenér Červínek.

Výsledek na domácím šampionátu však mohl být podle slov všech tří lepší. „Radek udělal dost technických chyb na trati, a to jej vyřadilo z boje o lepší umístění,“ říká trenér. „Je to škoda, že na domácí trati, kterou si mohl vyzkoušet, takto chyboval,“ neodpustil si kritiku svého svěřence, jenž dojel mezi juniory jedenáctý, kouč Červínek.

Jirku pro změnu vyřadil z boje o vyšší příčky defekt. „Na zledovatělé trati prorazil ráfek. To se nám stává jednou za deset let,“ poznamenal týmový mechanik. Nakonec dojel patnáctý.