To asi nečekal ani v těch nejodvážnějších představách, plzeňský jezdec Václav Pech ovládl o víkendu první podnik domácího šampionátu Rallye Bohemia. Suveréna posledních sezon Jana Kopeckého z továrního týmu Škoda Motorsport za sebou nechal v cíli o šest vteřin.

„Je to úplně fantastické. Pro nás je to historický úspěch. Vítězství tady v jámě lvové,“ zářil Václav Pech při telefonátu z Mladé Boleslavi, v němž připomněl, že Kopecký jel na domácí trati.

„Byl to neskutečně vyrovnavý závod, s Honzou Kopeckým jsme se přetahovali o desetinky vteřiny,“ doplnil Pech. Rallye Bohemia vyhrál teprve podruhé, poprvé to bylo v roce 2006.

Posledních deset ročníků tady ovládl domácí tovární tým Škoda Motorsport. Loni vyhrál Fin Rovanperä, předtím šestkrát v řadě Kopecký. Někdy v polovině druhého dne Jan Kopecký prohlásil, že už je to jen o vás dvou…

Zpočátku jel Fin Huttunen (třetí v cíli – pozn. aut.) ještě rychleji, ale asi na to trochu doplatil, protože v neděli udělal dost chyb. Zatímco my dál jeli v minimálních rozdílech. A vždycky, když jeden z nás udával tempo, ten druhý ho hned v následující vložce přeskočil. Bylo to neskutečně vyrovnané.

Před závodem se mi zdálo, že ani nechcete pomýšlet při Rallye Bohemia na vítězství, když jedete první ostrý závod s vozem Ford Focus…

To jsem opravdu nechtěl. Ale tempo se od začátku tak vyhrotilo, že nás to vyhecovalo… Hrozně nám pomohlo mokro na úvodních erzetách, kdy to bylo pomalejší a nám se na vodě jelo dobře. Drželi jsme se i potom na suchu, i když jsme jeli totální hranu.

Co byste označil za klíčové?

Asi, že se nám povedla ta první dlouhá rychlostka (úsek téměř 22 km), dobře jsme tam zvolili pneumatiky a udělali zásadní náskok.

A kdy jste si řekl, že už je vítězství vaše?

Až v cíli poslední měřené vložky, protože ten městský okruh byl hodně zrádný. Bylo tam několik vracáků na ruční brzdu, kdy auto téměř zastaví, a já jsem měl strach, aby mi to nechcíplo, protože závoďák je neobratný, startuje se strašně dlouho. Nechtěl jsem udělat nějakou fatální chybu.

Co se člověku honí hlavou, když má pauzu před poslední rychlostní zkouškou a vítězství je na dosah?

Věděl jsem, že pořád musíme jet naplno. Už jsem to v kariéře zažil několikrát. A jakmile člověk jede takticky, snaží se neudělat chybu, tak je většinou problém. Chtěl jsem tedy jet pořád rychle a koncentrovat se. A musím se přiznat, že jsem byl i malinko nervózní.

Jaká bude oslava?

Byla jen ta na stupních vítězů. Nejen já a Petr, ale i všichni kluci ze servisu jsou vyšťavení a v pondělí se jde do práce. Ale to neznamená, že nejsme šťastní, Já jsem hrozně rád i za tátu, který tady se škodovkou sváděl nespočet bitev. A mně se teď povedlo vyhrát v jámě lvové, po tak fantastické bitvě.

Co tohle vítězství může znamenat pro zbytek sezony?

Tak to netuším. Trochu se bojím, že jsme podráždili hada bosou nohou. (úsměv) Uvidíme hned za pár týdnů na Valašské rallye (7.-9. srpna). Ale my se budeme chtít na špici udržet, když jsme si teď na Bohemce potvrdili, že na to máme. Nasadili jsme si laťku vysoko, musíme se znovu perfektně připravit. Víme však, že naše role bude ještě těžší. Musíme dál tvrdě makat. I konkurence se bude chtít připravit lépe, natestuje spoustu kilometrů.