Dnes je nadějnou volejbalistkou. Juniorská reprezentantka přitom začínala s fotbalem. V roce 2010 se dokonce nesmazatelným písmem zapsala do historie mladoboleslavského Sportingu.

Ten začal v roce 2008 hrát se svým A týmem organizované svazové soutěže. O dva roky později založil první mládežnický oddíl mladších žáků. A právě tehdy šestiletá Barbora Chaloupková byla prvním hráčem, který se kdy v mládežnickém dresu Sportingu trefil. Bylo to v přípravném zápase v Dolním Bousově a díky objektivu fotografa Boleslavského deníku je onen památný gól i zdokumentovaný. Tehdy se objevil i v tištěném vydání, k čemuž otec Báry tehdy poznamenal, že se mu za třicet let hraní fotbalu takové pocty nedostalo ani jednou, zatímco jeho dceři už po dvou měsících kopání do meruny.

„Já osobně si ten gól nepamatuji, ale táta ano. Prý mu dokonce po tom gólu ukápla slza, jak byl dojatý," prozradila samotná střelkyně.

PRVNÍ ŽONGL. Hned po podpisu tříleté smlouvy s plzeňskou Viktorií si 24letý slovenský fotbalista Miroslav Káčer minulý týden vyzkoušel trávník v Doosan Areně.
Káčer. Další Slovák, který se zkusí prosadit v Plzni

Právě táta jí přivedl k fotbalu. S bratrem Davidem pak svedli nesčetně fotbalových bitev kdykoliv a kdekoliv to bylo možné. „Jediný, kdo z mého fotbalu nebyl moc nadšený byla mamka. Ale tu jsme v rodině demokraticky přehlasovali."

Fotbalová kariéra, ale pro střelkyni skončila záhy. „Asi po půl roce jsem si na tréninku vlezla do branky, abych si vyzkoušela, jaké to je v pozici brankáře. No a při jednom ze zákroků jsem si rozsekla hlavu. A to byl silný argument pro mamku, abych s fotbalem přestala.“

A tak rodiče našli Báře bezpečnější sport - volejbal. A v něm si vede skvěle. Přes Mladou Boleslav se dostala do liberecké Dukly, se kterou získala třikrát titul mistra republiky v mládežnických kategoriích. Aktuálně hraje za juniorky i kadetky a je v juniorském reprezentačním týmu, se kterým se připravuje na kvalifikaci o mistrovství Evropy.

Aby to měla do Liberce blíže, tak studuje na sportovním Gymnáziu Dr. Antona Randy v Jablonci nad Nisou.

A proč by doporučila sport dnešním dětem? „Se sportem jsem zažila spoustu zážitků a mám díky němu spoustu přátel. A to je na sportu to nejkrásnější. Díky sportu mám také disciplínu, vytrvalost a psychickou odolnost. Ze začátku mě ke sportu táhl hlavně fajn kolektiv plný kamarádů. Nyní je pro mě výzvou díky soutěžení a snaze o co nejlepší výsledky."