Hokejbal jako droga? Jak jinak si lze vysvětlit počínání několika hráčů, kteří navíc přemluvili i své rodiče.

Letošní předvánoční počasí nebylo hokejbalu a tradičnímu zápasů hráčů proti rodičům vůbec nakloněno. Dalo by se říci, že bylo vyloženě proti. Po dvou týdnech relativně teplého počasí bez deště a sněhu, napadl o víkendu před štědrým dnem sníh.

A tak už sobotní zápas mladších žáků znamenal, v tomto případě zejména pro realizační tým a rodiče, práci s uklízením sněhu. Přesto do nedělní rána a ještě během dopoledne napadl další sníh, který byl navíc mokrý díky teplotám nad bodem mrazu a dešti ve které sněžení v odpoledních hodinách přešlo. I přesto se na hřišti postupně sešlo 9 hráčů a 7 jejich rodičů a celou hodinu a půl uklízeli sníh ze hřiště, aby si pak mohli v dešti zahrát hokejbal.

Tentokrát zvolil realizační tým mladšího dorostu, vzhledem k herní vyspělosti hráčů ale i s ohledem na malý počet rodičů, jiný model. K rozdělení na dva týmy posloužila náhoda. Klasického rozhození hokejek se ujmul syn trenéra Tomáš a boj mohl začít. Do brány se na jedné straně postavil Filip Jaroměřský, který normálně hraje v poli na pozici centra, a na druhé straně hájil branku brankář týmu mladších žáků. I přes nepřízeň počasí, kdy neustávající drobný déšť plnil hřiště vodou a povrch tak byl značně nezpůsobilý, byly k vidění krásné souboje, avšak v mezích pravidel. I když náhoda určila příslušnost hráčů k týmům, byly i letos k vidění souboje mezi hráčem a jeho rodičem, čí souboje bratrské.

A jak zápas dopadl? Přeci vítězstvím všech, kteří dokázali překonat svou pohodlnost a přišli, i přes nepříznivé počasí, na hřiště aby alespoň na chvíli zapomněli na předvánoční shon a protáhli svá těla než usednou opět ke stolu plném štědrovečerních dobrot.

TOMÁŠ NOREK