Které sportovní disciplíny budou v Soči těmi „vašimi"?
Budu mít na starosti biatlon, což je jedenáct závodů. Letos bych to měl mít o něco lehčí, protože poprvé budu mít na místě k dispozici experta spolukomentátora Romana Dostála – mistra světa z roku 2005. Hlavně doufám, že si zakomentuji lepší výsledky než v roce 2006 v Itálii, či 2010 v Kanadě, kde český biatlon nezářil.

Jak vypadá vaše příprava na olympiádu?
Naše příprava se dá rozdělit na dvě části. Dlouhodobá probíhá prakticky už od září, kdy se začínám chystat na novou sezonu světového poháru. Obnáší to shánění informací a novinek z jednotlivých týmů, připomenutí výsledků, nejzajímavějších okamžiků uplynulé sezony a také případné schůzky s členy českého týmu. No a pak je taková finální, která probíhá přibližně měsíc před hrami, kdy je třeba znovu oprášit výsledky z předchozích olympiád, sledovat nominace a další novinky z jednotlivých týmů a udělat si sumáře k jednotlivým závodům.

Jaká jsou vaše očekávání od olympiády v Rusku?
Stejně jako od jiných her očekávám asi hodně kontrol. No a těším se na nejlepší, na nejnapínavější biatlonové závody celé sezony. Už teď během závodů světového poháru je cítit, co pro biatlonisty olympijské hry znamenají. Jsou zkrátka pouze jednou za čtyři roky a zde mají biatlonisté šanci vstoupit do výsledkové nesmrtelnosti nejen biatlonu, ale celého sportu.

Který ze závodů považujete za vrchol her?
V mých očích to určitě bude smíšená štafeta biatlonistů, která se pojede 19. února a ve které má asi český biatlon největší ambice na kvalitní výsledek.

Máte v Soči v plánu něco jiného kromě pracovních povinností? Dostanete se i na jiné sportovní odvětví než biatlon?
Na rozdíl od letních her je přece jen času na sledování jiných sportů víc. Těším se a měl bych stihnout alespoň jeden zápas českých hokejistů a moc bych chtěl vidět naživo také něco z akrobatického lyžování – nejlépe boulařku Nikolu Sudovou, které moc přeji úspěch.

Komu dále budete fandit a kdo z reprezentantů má podle vás šanci na největší úspěchy?
Nejvíc bych určitě fandil snowboardcrosařovi Michalu Novotnému, který je členem našeho mělnického sdružení vodáků s názvem Rošťáci od soutoku. Žel, ten si v polovině ledna přetrhal na koleni snad všechno, co šlo, a jeho celoroční trénink přišel vniveč, což je pro něj hodně kruté. Fandit tak budu hlavně Evě Samkové rovněž ve snowboardcrosu, také kamarádce, která má podle mě velkou šanci na medaili. V den jejího závodu hned ráno si namaluji pod nos knír, také ona si ho během závodu maluje od té doby, co poprvé vyhrála světový pohár. Prý jí přinesl štěstí a nosí ho dál.

O Soči se mluví v tom smyslu, že půjde o nejstřeženější hry v historii. Bezpečnostní opatření se určitě dotýkají i vás. Jak konkrétně a komplikuje to třeba nějak vaši práci?
Za ty roky jako novináři všichni víme, že to je nutnost. Myslím, že všichni nejen novináři, ale i diváci na stadionech byli a jsou nesmírně tolerantní. Někde to umějí zkontrolovat rychleji, jinde pomaleji. Každopádně je třeba s tím počítat. Myslím, že si v Rusku budu muset vymezit na takové kontroly větší časovou rezervu. Pamatuji si, že na mistrovství světa před třemi roky v Chanty Mansijsku hlídali vojáci prázdné biatlonové tratě v lese i v noci a to asi v desetimetrových rozestupech.