S kapitánskou páskou na ruce dovedl Billy Boy Jan Jelínek českou florbalovou reprezentaci k bronzu na světovém šampionátu. „Je to taková euforie. Zatím člověk ani moc neuvažuje nad tím, co se zrovna událo. Všichni máme ohromnou radost, ale myslím, že nám to začne docházet až později. Teď je to změť emocí," hlásil přímo z dějiště šampionátu krátce po skončení medailového zápasu.

„Přijeli jsme pro medaili, ale ta cesta k ní nebyla vůbec jednoduchá. Jsme hrozně šťastní," převládali v reprezentačním a boleslavském obránci emoce dlouho po skončení vítězného utkání. Jeho tým ale nevstoupil do zápasu o bronzové medaile proti Švýcarsku vůbec dobře a prohrával 0:2. „První třetina byla otřesná, možná vůbec naše nejhorší na turnaji. Vůbec jsme nehráli to, co jsme chtěli. To nás ještě víc znervóznělo. Ve druhé třetině jsme se zvedli, ukázali jsme velký morál. Napadaly nám tam góly a třetí třetina už byl boj. Bolek (Tomáš Kafka – pozn.) na konci vytáhl skvělé zákroky a měli jsme i štěstí. O tom to je," hledal hlavní příčiny medailového úspěchu Jelínek.

Z kabin se však vrátil na druhou třetinu úplně jiný tým. „Dusno v kabině nijak zásadní nebylo. Všichni cítili, co je potřeba udělat, jenom bylo třeba si vyjasnit, že tohle není hra, kterou chceme předvádět. Trenéři měli také co říct a všichni si uvědomili, že do toho musíme víc šlápnout," prozradil kapitán.
A v závěru zápasu přišlo drama. „Člověk se snaží takhle neuvažovat a hlavně myslí na to, abychom odbránili ty poslední minuty. Ten čas běžel hrozně pomalu. Když Švýcaři z poslední standardky zahráli balonek špatně nahoru, už jsem si myslel, že to zvládneme, ale pak tam stejně měli ještě jednu velkou šanci ze středu. Hrozně nás podržel gólman," hodnotila letní posila mladoboleslavského týmu, která se díky nesmyslné arbitráži stala výrazně nejdražším českým hráčem v historii přestupů v rámci českého florbalu.

„Mistrovství světa je nejvíc, co se ve florbale dá hrát a být třetí na světě, to je po té dvouleté práci odměna," dodává Jan Jelínek.