„Konečně přišel světový výkon. Před týdnem v Jablonci to byla mýlka. Můj vítězný pokus ještě nebyl nejlepší, ale teď už ano,“ pochlubil se závodník USK Praha a bronzový z loňského ME v Mnichově pod širým nebem.

Ze začátku jste měl nepodařené pokusy. Čím to bylo?
Je začátek sezony. Neprodal jsem, na co bych měl. Zkraje to bylo trápení. Zkusili jsme kratší nášvih, v rozcvičení vypadalo všechno v pohodě, jenže v závodě jsem dělal blbé pohyby hlavou, a proto mě koule ulítla. Když jsme se vrátili k delšímu nášvihu, tak už to bylo o něčem jiném. Jsem rád, že jsem dokázal něco přidat.

Jaké to je být první na světě?
Není to poprvé, už jsem byl několikrát v čele halových tabulek. Je to tím, že sezonu většinou začínám dřív než Američané, kteří kouli vládnou. Je to pěkný pocit, ale asi to dlouho nevydrží. (usmívá se) Neupínám se na to. Spíš bych chtěl prodat to, na co mám natrénováno.

Na co budete cílit v dalších startech?
Příští závod mě čeká v úterý v Nehvizdech a jsem rád, že tam bude stejný kruh. Dá se cílit na pěkné výkony, ale musím začít tím, kde jsem dneska skončil.

V Nehvizdech vás čeká kvalitnější konkurence. Mohou z vyrovnaného souboje vzejít ještě delší pokusy?
Bude to jedině dobře, ale největší konkurencí je moje vlastní hlava. Vím, že mám natrénováno na daleké metry, ale musím to v sobě ukočírovat.

Myslíte na dlouhé metry navzdory tomu, že nemůžete trénovat v hale pražského Olympu ve Stromovce. Jak to ovlivňuje to vaší přípravu?
Bylo by určitě lepší, kdybych mohl házet na rychlejší kruhu. Musím vzít za vděk Strahovem, kde jsou horší podmínky. Daleko horší však je, že tam docela zima, což není zrovna ideální.

V kolika stupních v přetlakové hale trénujete?
Když venku mrzne, je tam nějakých dvanáct stupňů. Nalehko tam házet nejde. Musím mít na sobě nějakou vrstvu. To je nepříjemnost, ale snad se situace změní. Hala ve Stromovce prý není zdaleka tak využitá, aby tam nemohlo trénovat i pár lidí, kteří nejsou z Olympu.

Nepřipadá vám divné, že do nejlepší haly nemohou medailisté z evropských soutěží?
Je to takové zvláštní… Ale já mám jiné starosti. Myslím hlavně na kouli. Mým úkolem je soustředit na trénink a závody. (usmívá se)

Kolik startů máte v plánu před březnovým mistrovství světa v Istanbulu?
Po Nehvizdech bych měl ještě závodit v Lodži a Bělehradě. Koule bohužel chybí ve čtvrtek v programu ostravského mítinku Czech Indoor Gala.

Na Kladno Indoor překonali atleti tři rekordy

Na spadnutí byly čtyři rekordy mítinku. Parádní sérii na Kladno Indoor rozjela výkonem 18,84 metru kanadská koulařka Sarah Mittonová. Ve výšce ji napodobila Ukrajinka Julia Čumačenková, která skočila 189 centimetrů. V mužských disciplínách se zaskvěl Tomáš Staněk, který se pokusem dlouhým 21,69 metru dostal dokonce do čela světových tabulek. Zbýval jen skok do výšky. Rekordní metou byl výkon 227 Litevce Adriuse Glebauskase z roku 2021. Na výšku o centimetr výš útočil Mexičan Erik Portillo, ale laťka pokaždé spadla a k vítězství mu stačilo 225 cm. Ve hře byli i dva kladenští koulaři. V konkurenci pěti dvacetimetrových borců závodili na hraně svých možností. Tadeáš Procházka vrhl 18,58 a David Tupý 17,86, což jsou v obou případech jejich osobáky.

Reprezentanti prý už mohou do haly Olympu

Koulař Tomáš Staněk je chráněncem světové halové rekordmanky Heleny Fibingerové. Velice ji rozzlobilo, že úřadující mistr Evropy z Toruni nemůže trénovat v jediné kvalitní hale v Praze. „To mně hodně vadí. Je to záležitost atletického svazu. S ředitelem Olympu se jednalo v září a on si měl všechno rozmyslet. Zamítavé stanovisko nebylo úplně jednoznačné, ale po čase se rozhodl nevyhovět. Nyní by ale mělo dojít k posunu. Tomáš a další reprezentanti by podle nejnovějších informací měli dostat zelenou. Mrzí mě, že taková situace nastala. Mohou existovat striktní příkazy, ale na druhou stranu by nás měla spojovat láska k atletice a problémy řešit ku prospěchu reprezentace,“ řekla Deníku bývalá koulařka, která se roky věnuje manažerské práci v atletickém svazu.