Chroust a Chroust. To jsou dvě posily florbalistů Billy Boy Mladá Boleslav před novou sezonou. O florbalových bratrech, kteří přichází z rozpadnuvšího se Future Praha prý ještě hodně uslyšíme.

Oba zasáhli už do tradičního Memoriálu Honzy Civína, který pořádal letošní finalista z Chodova. Bratři Chroustové přestoupili nakonec do Mladé Boleslav, ačkoliv si na ně brousily i další elitní pražské kluby.
Starší Tomáš (1992) a mladší Tadeáš (1994) patřili k tahounům Future v loňské extraligové sezóně, stačí jen vzpomenout na jejich „větrání" boleslavské obrany při prosincovém utkání na boleslavské palubovce (5:12).
Tadeáš Chroust byl v minulé sezóně také klíčovým hráčem české juniorské reprezentace, tedy svěřencem boleslavského trenéra Tomáše Janečka.

Jaká vlastně byla vaše dosavadní florbalová kariéra?
Tomáš: Mé první florbalové krůčky započaly před cca 14 lety v modřanském klubu Čerti z Modřan. Do registrované soutěže jsem vstoupil s klubem Vosy Praha, po roce přestoupil do SSK Future. Svojí mužskou štaci jsem odstartoval hostováním v týmu Sokol Královské Vinohrady a za rok si mě stáhl opět Future.
Tadeáš: Poprvé jsem se s florbalem setkal někdy před jedenácti lety v týmu Čerti z Modřan. Poté jsem hrál za Vosy Praha, odkud jsem na konci roku 2008 přestoupil do SSK Future, kde jsem zažil zatím svá nejúspěšnější florbalová léta. Momentálně se budu pokoušet uspět tady, v dresu Bolky.

Co nakonec rozhodlo ve prospěch Boleslavi?
Tomáš: Překvapil mě zájem tolika klubů, jsem rád za všechny nabídky, bylo těžké se rozhodovat, na každé bylo něco, co mě lákalo. Klasicky to probíhalo tak, že se mi ozvali a šli jsme si někam sednout a promluvit si o nabídce. Hlavní důvod byl, že jsme chtěli jít společně s bráchou, každej jsme si na jednotlivou nabídku řekli svůj názor a z toho jsme vyhodnotili jako nejlepší volbu – Boleslav.
Tadeáš: Ani bych neřekl, že v mém případě by se jednalo o nějaký významný transfer. Námluvy nebyly jednoduché, jelikož jsem byl už skoro domluvený s jedním pražským týmem. Jedno dubnové úterý mi volal manažer Tomáš Pacák. Poté jsme se několikrát domluvili na společném setkání, na kterých jsem byl seznámen s plány. Ty mě trošku nahlodaly. Naše společné angažmá si i tak trošku vydupal náš táta. V případě, že budeme hrát každý za jiný tým, tak nebude chodit na zápasy, abychom si nevyčítali, u koho byl víckrát.

Byla podle vás jednání v něčem komplikovanější díky tomu, že vlastně ve stejném období fakticky přestal existovat klub Future, který byl pohlcen pražskou Spartou?
Tomáš: Z mého pohledu trochu jo, zmizel mi oblíbený klub, byl jsem ze spojení smutný a zároveň i trochu naštvaný. Pro jednání mezi kluby nejspíš ne, byl jsem hráčem Future i nadále po spojení.

Jak jste doposud tým Mladé Boleslavi vnímali jako soupeře? A s jakými úvodními informacemi a představami jste do přípravy svého nového týmu nastupovali?
Tomáš: Boleslav jsem vnímal jako nepříjemného soupeře s několika vynikajícími hráči na všech postech. Bylo mi řečeno, že příprava bude rozdělena na několik fází a že jí má skvěle připravenou pan Špalek, což se zatím potvrzuje.
Tadeáš: Vnímal jsem ho jako velice nepříjemného soupeře. Velmi dobře fyzicky a technicky připraveného. Pro mne osobně byl nejdůležitější fakt, že se se mnou počítá do základní sestavy. To je samozřejmě podmíněno kvalitně odmakanou přípravou. Moje představa byla začlenit se do týmu, základní sestavy a být plnohodnotným článkem týmu.

Je něco, co vás na úvod působení pozitivně či negativně překvapilo?
Tomáš: Asi nic nepřekvapilo, spíše potěšilo, jaká je v týmu parádní atmosféra, negativně zatím nic.
Tadeáš: Velmi pozitivně mě překvapila atmosféra v týmu. Zatím musím uznat, že je tu opravdu výborná. Negativně mě překvapil nový pokladník Ondra Fojta. Je velice přísný!

A vůbec celkový postoj k letní přípravě – palec nahoru nebo dolů?
Tomáš: Musím říct, že letní přípravy moc nemusím, ale vím, že to je potřeba a k něčemu ta letní dřina je. Tak si občas zabručím a makám dál.
Tadeáš: Nějak mi nevadí. Je sice někdy hodně náročná a občas i dost bolí, ale dá se přežít. Dokonce mě i baví. Tento postoj jsem si vypěstoval v mládí. To byla jediná šance, jak se vyrovnat klukům, kteří byli lepší než já.

Už jste v rámci přípravy absolvovali také modifikovaný florbalový trénink – vaše dojmy?
Tadeáš: Byl dobrý. Takovéto formy tréninku mě baví. Je tu hodně útočně laděných hráčů, výborně technicky vybavených. Tudíž věřím, že mému stylu stání na malém brankovišti a zametání do prázdné branky to bude vyhovovat.

Jak sami sebe jako hráče hodnotíte – silné a slabé stránky…
Tomáš: Mé přednosti podle mně jsou v technice a v rychlosti, možná i v čtení hry. A své slabiny bych nerad říkal do éteru, aby je soupeř nemohl pro svůj prospěch využít.
Tadeáš: No silnou stránku snad nemám ani jednu. Možná jenom moji univerzálnost. Myslím, že bych obstojně zaskočil i na místě obránce. Další, dle mého názoru silná stránka, je komunikace s rozhodčími, která je na vysoké úrovni. Bohužel ji budu muset omezit, v lepším případě úplně vynechat. S herním myšlením to taky není slavné. Často při vymýšlení světové přihrávky „vymňouknu" prvotřídní „fatál". Slabých stránek je hodně, ruce dřevěné, tělo pomalé.
Máte nějakou hráčskou specialitku, o které se domníváte, že ji nikdo jiný neovládá tak dobře nebo vůbec?
Tadeáš: V juniorech jsme disciplíně, která mi celkem jde, říkali „čopovaný beckhand". Víc nebudu prozrazovat z důvodu výrobního tajemství.

Oba studujete, jak to půjde skloubit s dojížděním do Boleslavi?
Tomáš: Studuji na pražské ČVUT stavební, obor architektura a stavitelství. Já doufám, že to půjde skloubit, škola i florbal mě baví. A když vás něco baví, tak by to mělo být o to snazší to skloubit.
Tadeáš: Studuji. Zatím nebyl vážnější problém. Tudíž věřím, že to takto půjde dál. Z Prahy nás jezdí hodně, není problém se s někým domluvit na společné cestě.