Nároky na závodníky klade opravdu velké – běžci do vrchu musí zdolat 12 kilometrů s převýšením 2000 metrů, paraglaidisty čeká kromě letu s jedním mezipřistáním i běh vzhůru po sjezdovce o délce jednoho kilometru, a to s plným vybavením (včetně rozbaleného padáku), kajakáři začínají svůj slalom na divoké vodě skokem ze sedm metrů vysoké rampy a končí během s kajakem na rameni, aby mohli předat štafetu poslednímu členovi družstva bikerovi a ten mohl vyrazit na 17,4 kilometrů dlouhý úsek se závěrečným skoro desetikilometrovým sjezdem. RedBull Dolomitenmann se letos konal již po 25. a na start se postavilo 126 týmů, což znamená 504 závodníků.

Svoji roli v úspěchu či neúspěchu týmu hraje v tomto závodě také štěstí, a to týmu Columbia, kde oba Boleslaváci startovali, letos konečně přálo. Běžec Miloš Nykodým, který byl na Dolomitenmannovi nováčkem, předal štafetu na třicátém místě paraglidistovi Tomáši Bílkovi. Tomu se podařilo vylepšit pořadí týmu o tři místa již při běhu na první start, v letu svoji pozici udržet a při druhém mezipřistání ukázal záda ještě několika dalším soupeřům. V místě druhé předávky – na fotbalovém hřišti v Leisachu – už netrpělivě čekal Láďa Maroul. I jemu se dařilo a finiš byl na Filipovi Eberlem, který přivezl štafetu do cíle na třetím místě v amatérských týmech.

„Minulé tři ročníky se mi opravdu nepodařily: napoprvé to byla výbava neodpovídající profilu trati, podruhé se mi dostaly kameny do padáku a potřetí se mi dokonce při prvním startu podařilo padák roztrhnout a o ostré kameny přeříznou i několik šňůr. Padák tehdy naštěstí i se více než stovkou dírek a dvěma přetrženými šňůrami letěl, ale výsledný čas byl o dost horší, než jsem si představoval. Letos při mojí čtvrté účasti jsem věřil, že už máme smůlu vybranou. Přes malé čekání na uvolnění startoviště, kdy téměř v jednom okamžiku předávalo štafetu osm týmů, a drobné zamotání šňůr se vše podařilo," shrnul svoji účast Tomáš Bílek.

A jak na tom byl kajakář Ladislav Maroul? „První rok mě zpomalila spadnutá šprajda, v následujícím ročníku jsem doplatil na nefér jednání soupeřů, kdy mě vytlačili z jedné branky a já ji musel projíždět znovu a do třetice jsem prorazil loď. Opakování těchto karambolů jsem si však nepřipouštěl, dal jsem do závodu všechno a i přes malé zaškobrtnutí na začátku jsem předjel sedm soupeřů. Zúročil jsem zkušenosti z předchozích let a odměna v podobě bronzové medaile je skvělá."

OLGA ŘEHÁKOVÁ