Sníh. Pro nás, kdož jsme ještě z nejrůznějších důvodů nestihli přezout svá auta na zimní obutí nepříjemná komplikace. Naopak, pro pořadatele únorového mistrovství světa v klasickém lyžování doslova spása. Sám jsem zvědav, zda se organizátorům ve Vesci podaří zařídit sníh i na samotný šampionát v půlce února.

Ovšem o víkendu jsem si sněhovou nadílku moc nepřál. Ne snad, že bych se na svých „leťákách“ někam chystal, ale na spoustu toho bílého jsem nějak neměl náladu. O to víc jsem ho nepřál našim sobotním futsalovým soupeřům. Ti přijeli z Příbrami v pohodě, po mokré vozovce. Než ale stihli odehrát zápas s naším týmem, který mimochodem prohráli, stačilo jim na cestu napadnout dost sněhu na to, aby noční cestování domů bylo přinejmenším nepříjemné. My jsme jim popřáli šťastnou cestu!

Druhý den jsem zavítal do Bělé jako divák na jiný zápas futsalového přeboru. A situace se opakovala. Pražský soupeř domácích přijel také „suchou“ nohou a zpátky hezky po klouzačce. Po cestě domů jsem na trase mezi Bělou a Boleslaví dorazil až na místo, kde trčela Škoda Felicia z příkopu zrovna v momentě, kdy z ní vystupovala řidička, naštěstí nezraněná. Zůstal jsem tak na místě asi třicet minut při čekání na policii. V tu chvíli kolem nás projížděli právě futsalisté z Prahy, také po prohraném zápase. Popřál jsem jim šťastnou cestu. Snad dobře dojeli.