„K fotbalu patří pivo a párek,“ říká jedno z nepsaných fotbalových pravidel. A já s ním souhlasím. Tedy z poloviny souhlasím. Pivo totiž moc nemusím, ale bez párku nebo klobásy na fotbale nemůžu být. Ne snad, že bych byl tak nenažraný, ale protože to k tomu opravdu patří.

V naší anketě vyhrálo sice Krnsko, ale dobré klobásy mají na více místech a tak říci, že ta nebo ta je nejlepší, nejde úplně stoprocentně. Navíc platí: sto lidí, sto chutí.

Já jsem si v poslední době hodně pochutnal na klobásách při zápasech boleslavského béčka. Pěkně opečená, lehce pikantní, ale ne moc, příjemný prodejce. Velice důležité je prý klobásy dělat s láskou. Tak to ostatně je se vším. Když člověk dělá věci s láskou, je to poznat.

Nevím, jestli v Raspenavě, kde jsem byl na přípravném zápase Boleslavi, dělali klobásy s odporem, ale stalo se mi to, co již dlouho ne. Raspenavská klobása mi totiž vůbec nechutla. Ani jsem ji nedojedl. Skončila v koši.