Kliknutím zvětšíteI jeho kolegové z týmu Quick Step-Alpha Vinyl jen paběrkují, mají jen dvě výhry z méně významných závodů. Přitom loni touto dobou měla „Vlčí smečka“, jak se stáji přezdívá, na kontě šest klasikářských vavřínů.
Štybar a spol. budou mít poslední možnost o víkendu na závodě Paříž–Roubaix, který se jede kvůli volbám ve Francii o týden později, než bývá obvyklé. „Byli jsme zvyklí jezdit i na pět lídrů, teď máme kolikrát jen jednoho,“ posteskl si 36letý český cyklista v rozhovoru pro Deník.
Zdeňku, co napověděly první jarní závody o vaší formě?
Nic moc. Nebo spíš takhle, zpočátku to vypadalo, že je všechno na dobré cestě. Ale na etapovém závodě Paříž–Nice jsem onemocněl, musel jsem odstoupit a dlouho jsem se z toho dostával, stále to ještě není ideální. I když teď už jsem nějaký čas zdravý, stále ještě nemám formu, jakou bych chtěl mít.
Celý peloton měl zdravotní problémy
Něco podobného potkalo i vaše kolegy z týmu, jestli jsem správně počítal, měli jste až jedenáct nemocných lidí. Může to mít nějakou souvislost s loňskou sezonou, která byla kvůli covidu speciální?
To si úplně nemyslím. Spíš jde o to, že jsme dva roky nosili roušky, možná se nám tím oslabila imunita. Ale těžko říct, ani doktoři neznají příčinu našich nemocí. Je to škoda, protože máme hodně oslabený tým a závody jsou nesmírně těžké.
V zimní přípravě jste také nic neměnili?
Ne ne, všechno probíhalo normálně jako vždycky. Ale ono to nepotkalo jen nás, problémy má prakticky celý peloton. Tým Israel startoval na závodě Napříč Flandry jen ve třech lidech, přes noc jim další tři kluci onemocněli a takhle to jde pořád dokola. Závod Paříž-Nice dokončilo jen 46 závodníků, další téměř stovka onemocněla. Prakticky každý den odjelo domů téměř dvacet lidí s klasickou chřipkou, šlo to rychle.
Pojďme zpátky k vám. Nezměnila vám nemoc pohled na jarní klasiky, které bývaly vaší doménou, ale teď jste do nich nešel úplně fit?
Ne, pro mě budou vždycky prioritou. Ale letos není forma úplně ideální. Hodně mě to mrzí, protože jsem měl výbornou přípravu, všechno šlo podle plánu, ale ta nemoc mě rozhodila.
Jak se v rozjeté sezoně dohání tréninkové manko?
Ztratil jsem minimálně deset dnů a to je v tomhle období hrozně moc, nedá se to úplně dohnat.
Takže nezbývá nic jiného než zatnout zuby a makat…
Přesně tak. Takhle to má teď spousta kluků. Doufejme, že na Paříž-Roubaix už bychom mohli být všichni z týmu zpátky na sto procentech. A aspoň tam si spravíme chuť, snažíme se z toho vytěžit maximum.
Giro má italské kouzlo
A vás už potom čeká závodní pauza a příprava na Giro d'Italia, který byste měl jet jako jediný ze závodů Grand Tour. Platí to?
Takhle to tým rozhodl. Mělo by to tak být, ale do startu je ještě více než měsíc, stát se může cokoliv.
Byl by pro vás start na Giru lákadlem i z toho důvodu, že byste tam mohl zkompletovat etapové triumfy? Na Tour i na na Vueltě jste etapu vyhrál…
Jo, to bych moc rád, ale jak už jsem říkal, čeká mě ještě dlouhá cesta.
Jak vůbec slavný italský závod vnímáte?
Mám ho hrozně rád, i když jsem ho jel jenom jednou. Má skvělou atmosféru, z těch tří Grand Tour je pravděpodobně nejnáročnější. Ale má svoje italské kouzlo.
Letos navíc Giro startuje v Budapešti, zvyšuje to ještě víc jeho atraktivitu?
To ani ne. Pro závodníky je to spíš cesta navíc, ještě to zvýší náročnost závodu.
Poslední dobou září Slovinci. Čím to, že cyklistice dominují Pogačar, Roglič, teď i Mohorič? Máte pro to nějaké vysvětlení?
(usměje se) Všichni mají extrémní talent. A vždycky vás motivuje, když je někdo z vaší země silný. Snažíte se mu vyrovnat a právě tohle žene dopředu i Slovince, i když to nebude jenom tím.
Z juniorů mezi profesionály je to obrovský skok
Jak je na tom podle vás česká cyklistika?
Já si myslím, že i my máme talenty, ale jsou to ještě mladí kluci. Teď se povedlo vyhrát Pepovi Černému poslední etapu závodu World Tour na Coppi-Bartali, Jan Hirt jel výborně v Ománu, když bude pokračovat a vydrží mu forma do dalších závodů, je na čem stavět. Ale je nás ve World Tour málo, je to slabota. Doufám a přeju české cyklistice, aby se to zase zvedlo.
Vidíte nějaké nástupce z výrazně mladší generace?
Snažím se koukat do výsledků, nadějní kluci tam jsou. Sleduju hlavně ATT Investments team, kde podporují mladé jezdce, dělají skvělou práci. Ale jsou i jiní kluci. Jenže ono ještě neznamená, že když jsou dobří v juniorech, dostanou se do World Tour. Je to velký skok, je obrovská konkurence, přední týmy podepisují už juniory. Jako třeba Slovák Svrček, který začne od léta závodit za Quick Step.
Vám se to povedlo, z úspěšného juniora jste se dostal až na úplný vrchol profesionální cyklistiky. Měl byste pro mladíky nějaký recept?
Věřit tomu a tvrdě trénovat, dávat tomu úplně všechno. A hlavně vydržet, je to dlouhá cesta. Ne každému se to povede.
Je to dnes třeba těžší než v době vašeho mládí?
Neřekl bych, že je to těžší, ale je to jiné. Dneska už jedou závodníci do 23 let v profesionálním systému, mají dobrého trenéra, sbírají data z tréninku, sledují watty. Tohle se posunulo strašně dopředu a díky tomu se talenti objevují dřív.
I vy jste také v zimě řešil novou smlouvu. Byl pro vás Quick-Step jasnou volbou?
Přemýšlel jsem i o něčem jiném, ale jsem rád, že jsem zůstal.
To váš vrstevník Roman Kreuziger ukončil kariéru. Už jste také přemýšlel o tom, že se cyklistický život i vám blíží ke konci?
To vím, nemusím si nic malovat. Ale nevím, kdy… Může to být příští rok, ale taky za pět let. Zatím to ani nechci řešit. Dokud mě cyklistika baví, chci závodit. S motivací nemám problém.
Dokonce byste prý mohl být jedním z taháků mistrovství světa v cyklokrosu, které bude hostit Tábor v roce 2024?
Pokud to půjde, moc rád bych se zúčastnil. Ale to teď doopravdy nevím, muselo by všechno do sebe zapadat. I letos jsem chtěl zkusit nějak cyklokrosy, ale nakonec je nepojedu.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
