Minuta do startu: mozek je unaven neustálou myšlenkou, že jsem sem neměl rozhodně chodit. Jenže je pozdě.

Start: tep sto dvacet, mžitky před očima, běžím!

Padesát metrů: dech začíná vynechávat.

Sto metrů: nohy začínají kňučet a odmítají zvedat tělo do dalšího schodu.

Dvě stě metrů: záda začínají bolet, protože ohnuté tělo se snaží padnout dopředu, aby bylo o krok kupředu. Zbytečně.

Dvě stě padesát metrů: srdce říká, že míří do krku.

Tři sta metrů: plíce se rozepnuly tak, že více nemohou.

Nohy už neběží

Tři sta padesát metrů: nohy odmítají běžet, ruce odmítají kmitat, srdce bije tak rychle, jako nikdy před tím, chybí kyslík. Vše se rozplývá v jednu jedinou myšlenku: Už nikdy, nikdy, nikdy! Proboha, jak je to daleko?

Tři sta osmdesát metrů (dvacet metrů do cíle): To nepřežiju! Tohle nedoběhnu! Tohle nevydržím! Chci umřít!

Čtyři sta metrů, cíl: do kolen, na čtyři, hekám, křičím, vzdychám, slintám, plivu a každého kolem sebe, kdo mi říká, že to byl skvělý výkon, proklínám, nenávidím a nechci ho už nikdy vidět.

Deset minut poté: Už nikdy více! Nikomu tenhle závod nedoporučím! Proklínám chvíli, kdy jsem si řekl, že odstartuju. Proklínám chvíli, kdy jsem vyběhl! 

Po hodině: Kruci, proč jsem neběžel rychleji. Na mnoha místech by to šlo. Jaký jsem měl čas? Potrénuju a za rok to vylepším!

Brutalita běhu do kopce

Na tuhle trasu se každoročně vydávají nejmenší prckové, kteří mají ze všeho druhé Vánoce. Vydávají se na trasu vzhůru k nebesům ale i dospělí. U nich je na pováženou, proč každoročně tuhle minipouť do výšin podnikají. Patrně pro to, že jednou, poprvé, zažili tu brutalitu popisovanou v prvních řádcích. A patrně proto, že si po oné hodině řekli, že za rok…

Už jste pochopili, co to je brutalita? Proč tenhle závod nazývám tímto výrazem? Nebo jinak? Neznám těžší závod (ale jistě takové jsou). Je dlouhý plus minus pár metrů 400 metrů. Jenže jeho výškové převýšení je 96 metrů. Na cestě vzhůru jsou schody. Ale žádný beton. Jen příroda, schody ve skále, každý jinak vysoký. Kořeny kameny, skála. A v tom má jeden běžet.

A tak se to děje už šestatřicetkrát. Tolikrát se Běh do příhrazských schodů běžel. Pod taktovkou mnichovohradišťských horolezců. Naposledy minulou sobotu. 123 závodníků se vydalo nahoru, aby si prožilo tyhle pocity. Skoro bych odpřisáhnul, že do jednoho budou s mými pocity souhlasit.

Traťový rekord drží

Jak to, že jsem to tak detailně popsal? Letos jsem neběžel. Ani vloni. Ale jako několikanásobný vítěz (jak rád tuhle větu používám!!!) si přisuzuju morální právo takto popisovat závod, který doslova miluju.

Letos jsem na startu chyběl, tělo nebylo ideálně nastaveno. Ale za rok, za rok určitě vyběhnu. I když vím, jak to bude vypadat na každém metru. A hlavně vím, jak to bude šílené v cíli. Jak to bude brutální, až budu klečet na kolenou a …

Když jsem naposledy běžel, před patnácti lety někdy to bylo, soupeřil jsem tehdy především s legendou tohoto závodu Karlem Hluchým. I ten letos závodil a zaběhl skvělý čas. Porazil jsem ho o dvě desetiny vteřiny. Myslím, že ten čas tehdy byl 2 minuty a 28 vteřin.

Letos vítězi stačilo vyběhnout od startu do cíle za 2 minuty a 40 vteřin. Od dob, kdy jsem na startu chyběl, se nezměnil ani traťový rekord., který někde před těmi patnácti lety zaběhl tehdy veterán Karel Francke z Jablonce.

Nejlepší ženou je žákyně

Bylo to ještě o dvě vteřinu rychleji než tehdy já s Karlem Hluchým. A zatímco ve všech sportech se hranice posunují, tady vítězové na naše časy nedosahují. Deset dvanáct vteřin je v Příhrazích hrozně dlouhá doba. (Jak rád tyhle myšlenky pouštím do světa, jak se dmu pýchou. Nostalgie je zvláštní věc a ve spojení s chlapskou ješitností je to smrtelná kombinace…).

Já vím, že vítězové jsou skvělí (stejně jako každý, kdo doběhne do cíle), taky vím, že ty schody jsou prostě jinačí, podloží trochu vyšlapané. Nojo,ále pak si zase říkám, že start a cíl je pořád ve stejném místě. Tak proč, proboha, proč všichni běhají tak pomalu? Karle Hluchý, nevíš, proč?

P.S.: Letošním vítězem se stal Michal Suchý, který si na schodech pobyl 2 minuty a 40 vteřin. Jak říkám, žabaři to jsou. Co bylo ale zajisté šokující, je, že nejlepší ženou se stala žákyně - Mia Rosenbergová uběhla trať za 4 minuty a 18 vteřin. Tak to je pro mne výkon roku!

I když, možná je to všechno úplně jinak. Možná to vidím s odstupem let a jen tiše závidím všem, co doběhli. Tiše? Vlastně ne, závidím jim pořádně nahlas a všem gratuluji. A před každým skemám!

Výsledkový servis

Absolutní pořadí:

1. Michal Suchý 2:40
2. Bedřich Mlčoch 2:47
3. Václav Muller 2:51
4. David Svárovský 2:57
5. Petr Havlík 2:58
Jan Hluchý 2:58
6. Martin Picek 3:00
Jan Kotyk 3:00

Absolutní pořadí ženy:

1. Mia Rosenbergová 4:18
2. Jůlie Rosenbergová 4:28
3. Věra Koťátková 4:29

Naděje:

1. Johanka Kecerová 9:10
2. Anča Chmelíková 10:22
3. Štěpán Štafl 13:59

Předžáci:

1. Lilly Helceletová 5:03
2. Vítek Pospíšil 5:03
3. Michal Krfejčík 5:51
4. Ladislav Bárta 6:00
5. Toník Chmelík 6:05
6. Lukáš Janovský 6:23
7. Johana Perlíková 6:24
8. Petr Gajda 6:48
9. Timea Augustinová 6:50
10. Janek Svárovský 7:01
11. Ondřej Podhaiský 7:02
12. Vítek Růžička 7:04
13. Mariana Velebová 7:12
14. Anežka Slavíková 7:17
15. Sára Okrouhlecká 7:47
16. Zuzana Rybošová 8:22
17. Vendula Hadaščoková 9:16

Mladší žáci:

1. Matouš Veleba 4:35
2. Štěpán Krejčík 4:36
3. Max Hluchý 4:50
4. Josef Růžička 5:28
5. Martin Beran 5:32
6. Jakub Schnábl 5:47
7. Filip Ryboš 5:59
8. Petr Schnábl 6:31
9. Adam Kielar 7:08

Mladší žákyně:

1. Emílie Vltavská 5:15
2. Kája Soukupová 5:43
3. Tereza Pfeiferová 5:44
4. Michaela Gajdová 6:54
5. Alice Okrouhlecká 6:06
6. Adéla Blažková 6:23
7. Bára Perlíková 6:33
8. Anežka Kecerová 6:35
9. Anastázie Svobodová 7:16

Žáci:

1. Jáchym Průšek 3:53
2. 2. Jakub Mittner 4:03
3. David Schnábl 4:15
4. Franta Hluchý 4:26
5. Matěj Kolín 4:38
6. Jan Toman 4:48
7. Hubert Vltavský 5:18

Žákyně:

1. Mia Rosenbergová 4:18
2. Jůlie Rosenbergová 4:28
3. Tereza Hejduková 5:39
4. Veronika Podhaiská 5:53

Starší žáci:

1. Martin Gajda 4:07
2. Viktor Pospíšil 4:08
3. Ondřej Pokovič 4:59
4. František Pecka 5:00
5. Jakub Koštíř 5:57

Starší dívky:

1. Anna Švejdová 5:05
2. Livie Kuželová 5:16
3. Nela Beranová 5:30
4. Ema Semiánová 6:17

Mladší dorostenky:

1. Barbora Koštířová 4:30
2. Lhotka Hluchá 5:07
3. Adéla Lukášková 5:08

Mladší dorostenci:

1. Jakub Kolín 3:20
2. Šimon Průšek 3:40
3. Lukáš Lhota 3:44
4. Martin Procházka 4:18

Starší dorostenci:

1. Kryštof Doležal 3:17

Ženy:

1. Věra Koťátková 4:29
2. Michaela Ptáčková 4:42
3. Barbora Macková 4:47
4. Denisa Zrubecká 5:20
5. Mirka Hejduková 5:33
6. Eliška Rejmenová 5:51

Muži:

1. Michal Suchý 2:40
2. Bedřich Mlčoch 2:47
3. Martin Picek 3:00
4. Ruda Kecer 3:04
5. Tomáš Kubiš 3:15
6. Jiří Kraušner 3:17
7. Jan prokeš 3:19
8. Petr Podhaiský 3:27
9. Petr Zavrtálek 3:31
10. Tomá Ulman 3:32
11. Ondřej Kočí 3:44
12. Míra Chmelík 3:46
13. Kryštof Polák 3:49
14. Radek Tvrdý 4:12
15. Petr Kužel 4:12
16. Daniel Živný 4:29
17. Lukáš Sanetra 5:19
18. Dušan Dzuričko 5:40
19. Jiří Grubner 5:50

Veteráni:

1. Jan Kotyk 3:00
2. Leoš Mittner 3:15
3. Jaroslav Kolín 3:28
4. Jaroslav Semián 3:32
5. Michal Doležal 3:34
6. Karel Holátko 3:43
7. Petr Prýmek 3:55
8. Jiří Lukášek 3:57
9. Martin Blažek 4:04
10. Leoš Rejman 4:07
11. Petr Hocke 4:22
12. Viktor Pokovič 4:42

Veteránky:

1. Radka Páčková 4:56
2. Michaela Mittnerová 5:38
3. Irena Lhotová 5:49

Horolezci:

1. Václav Muller 2:51
2. David Svárovský 2:57
3. Petr Havlík 2:58
4. Martin Klonfar 3:07
5. Marek Mocák 3:19
6. Tomáš Mocák 3:43

Horolezkyně:

1. Šárka Horská 4:20
2. Tereza Procházková 4:31
3. Iva Hluchá 4:32
4. Renata Schnablová 5:06
5. Petra Kašíková 5:36

Horolezci veteráni:

1. Jan Hluchý 2:58
2. Karel Hluchý 3:16
3. Jaromír Perlík 3:43
4. Petr Vyšohlíd 3:55
5. Luděk Mimra 5:09
6. Petr Schnabl 5:15